Schäuble: Zpřísnění rozpočtových pravidel v EU nemusí být povinné
Evropská unie stále hledá cestu, jak nejrychleji vybřednout z dluhové krize. Německý tisk přinesl zprávu o tom, že tandem Merkelová - Sarkozy plánuje radikální opatření, mimo jiné zavedení nového Paktu stability. Zpřísnění rozpočtových pravidel by se ale týkalo pouze zemí eurozóny. Dochází tak pomalu k faktickému rozdělení Evropské unie? Na to odpovídal v Berlíně zahraničním dopisovatelům včetně zpravodajky ČRo Kláry Stejskalové německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
Vytvoření Unie stability je cíl, který chce Berlín na nejbližším evropském summitu prosadit.
„Proto naše vláda pracuje na tom, jak v rámci Unie stability stanovit mantinely pro euro. Například státní dluh nesmí překročit 60 procent HDP. Německo má například v současnosti kolem 80 procent, proto musí každý rok zadlužení o procento redukovat. A mělo by být pravidlo, že v prvním kvartálu by členské země předložily státní rozpočet Evropské komisi, a pokud by překračoval pravidla Paktu stability, musela by ho daná země předělat. Jak, to už by záleželo na místním parlamentu," vysvětlil Schäuble.
Rozhovor Kláry Stejskalové s německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem v poledních Ozvěnách dne
K zpřísnění rozpočtových pravidel by mělo podle něho dojít změnou Lisabonské smlouvy. To znamená, že by změnu muselo odsouhlasit všech 27 členských zemí Unie, včetně těch, které eurem neplatí. A v případě Velké Británie, ale i České republiky se dá počítat s komplikacemi.
„Spojené království může říct: 'Nechceme změnu smlouvy, která znamená přenesení pravomocí do Bruselu, o tom by museli rozhodovat lidé v referendu',“ poznamenal Schäuble.
ČTĚTE TAKÉ: Německo chce zavést Unii stability v rámci celé EU
Proto si dovede německý ministr financí představit alternativní řešení, že by se zpřísnění pravidel týkalo jen zemí eurozóny. Dojde tedy k tomu, o čem ekonomičtí analytici už delší dobu spekulují, tedy rozdělení Evropské unie?
„Chceme to všechno provést v rámci sedmadvacítky, ale když tam nedojde k dohodě, což respektujeme, musíme hledat jiné řešení. Proto ten návrh spojujeme s nabídkou, když říkáme: 'Všechny země Evropské unie se mohou do regulace zapojit, pokud chtějí. Nikdo nemusí, když nechce'. Pokud země pravidla přijme, nemusí být z eurozóny vyloučena. A také chceme, aby evropské instituce byly silné," dodal.
EU jen pro vyvolené?
Přesto ve většině zemí Unie nyní převládá pocit, že o dění v Evropské unii rozhoduje pouze Berlín a Paříž. A ostatní země zůstávají stát za dveřmi.
„Německo a Francie nejsou jediní, kteří chtějí rozhodovat o Evropě. My to vůbec nechceme, ale víme, že kdyby Německo a Francie nezastávaly stejnou pozici, byla by situace v Evropě ještě horší, bylo by ještě složitější se na něčem dohodnout. Ale my chceme mít při sobě i další. Evropa funguje na principu, že všichni mají stejná práva. Ale samozřejmě, jsou velké státy a malé, a ty velké nesou větší odpovědnost," bránil silný vliv Německa a Francie v Unii Schäuble.
„A Evropa také nebude mluvit německy," odmítl Schäuble další výhrady, které zaznívají na adresu Berlína stále častěji. Na otázku, zda německá vláda trvá na odmítavém stanovisku vůči zavedení společných evropských dluhopisů řekl, že o něčem takovém lze uvažovat až později. Poté, co eurozóna udělá podstatné kroky směrem k fiskální unii.
„Jakákoli diskuse o eurobondech teď prodlužuje přijetí nutných rozhodnutí ke vzniku unie stability," uvedl. Podle Schaübla se vše musí odehrát ve správném pořadí.
Ministr zároveň důrazně odmítl teorie, které se objevily v německém tisku, že by měly vzniknout jakési elitní eurodluhopisy pouze těch zemí, které mají nejvyšší ratingové ohodnocení. „Já o tom nic nevím,“ řekl.
A jak dlouho se ještě bude eurozóna potýkat s krizí? „Ne moc dlouho. Když se nám podaří přesvědčit finanční trhy, bude euro silnější než dosud. Naopak mám obavy, že euro bude tak silné, že to také nebude dobré pro světové hospodářství," uzavřel Schaüble.