Daňové výnosy jsou neudržitelné. Vláda musí zvýšit daně, vyzývá ekonom Mertlík

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na téměř 190 miliard korun. Je pravděpodobné, že se nepodaří dodržet schválený schodek ve výši 280 miliard. „Je to situace radikální nejistoty, kdy je velmi obtížné prognózovat, kam až ta výše toho deficitu dospěje. A vláda má poměrně omezené možnosti,“ řekl pro Český rozhlas Plus ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík

Ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík | Zdroj: Profimedia

Udržení schváleného deficitu prý zároveň není největší prioritou. I když se to nakonec nepodaří, nebude to žádná velká tragédie. Problém ale Mertlík vidí ve struktuře veřejných příjmů a výdajů, kterou považuje za dlouhodobě neudržitelnou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby

„Celkový daňový výnos, který je momentálně někde okolo 33 procent HDP, je dlouhodobě neudržitelný,“ upozorňuje s odkazem na očekávané výdaje související s národní bezpečností a investicemi do armády.

Rozpočtové příjmy by prý měly vzrůst o přibližně tři procentní body, což zároveň nelze udělat z roku na rok a daňové břemeno musí být rozloženo tak, aby škody byly co nejmenší. „Musí se zvýšit zdanění vyšších příjmových skupin,“ zdůrazňuje ekonom.

Zatímco u daní z příjmů firem pro větší zvýšení nevidí velký prostor, u fyzických osob by podle Mertlíka měla být zavedena daňová progrese a také dojít ke zvýšení daní z nemovitosti, byť v celkovém objemu jde o malou část.

„Dostáváme se do situace válečné ekonomiky.“

Pavel Mertlík

„Nicméně většina členských zemí Evropské unie má výnosy z daní z nemovitosti a obecně majetkových daní někde mezi 2 a 3 procenty HDP. U nás jsme hluboko pod procentem,“ srovnává ekonom.

Válečná ekonomika

Inflace v květnu dosáhla hodnoty 16 procent, analytici navíc předpokládají další růst v červnu a červenci. Mertlík uvádí, že pokud nenastanou další cenové šoky, mohla by se situace začít pomalu zklidňovat ve druhé polovině roku.

Přestože na trhu není nedostatek komodit, včetně ropy a plynu, tak jejich ceny letí vzhůru v očekávání růstu cen.

„Bezesporu dochází k výraznému zvyšování marží u celé řady výrobců a prodejců. Čili nejsou to jenom náklady v tom úzkém slova smyslu, ale prostě své si na tom snaží celá řada podniků a podnikatelů jaksi uhrát, když to řeknu velmi lidově,“ dodává.

Proti tomu podle Mertlíka může působit centrální banka zvyšováním úrokových sazeb a tím snižováním spotřebitelské poptávky. Daní za zkrocení inflace ale pravděpodobně bude určitý pokles HDP, přinejmenším pokles růstu.

Stejně tak vláda má celou řadu možností, jak inflaci krotit, ty ovšem téměř nevyužívá. „Ministerstvo financí má rozsáhlé pravomoci na zastropování cen i marží. Jsou i další legislativní nástroje, které za normálních okolností není vhodné používat. Jenomže my se dostáváme do situace válečné ekonomiky. Války se neúčastníme, ale probíhá v bezprostřední blízkosti a naši ekonomiku ovlivňuje,“ podotýká současný rektor Vysoké školy Škoda Auto Pavel Mertlík.

Může vláda pomoci všem ohroženým skupinám? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Jan Bumba, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme