Schodek státního rozpočtu kvůli pandemii vzroste na 300 miliard. Původně měl být 40 miliard

Poslanecká sněmovna schválila zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 300 miliard korun. Důvodem zvýšení jsou dopady epidemie koronaviru. Sněmovna loni v prosinci původně schválila rozpočet se schodkem 40 miliard korun, který ale nedávno ve zrychleném režimu zvýšila na 200 miliard. Nyní ho na návrh vlády zvýšila o dalších 100 miliard korun. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pro návrh hlasovalo 59 z přítomných 100 poslanců. Ilustrační foto | Foto: Ladislav Bába

Pro návrh hlasovalo 59 z přítomných 100 poslanců. Podle hlasovací sjetiny jich bylo o jednoho méně, ale předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) dodatečně uvedl, že byl také pro, ale na sjetině je uvedeno, že se zdržel. Pro navýšení schodku hlasovali poslanci ANO, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL.

„Navrhovaná úprava je nezbytná z důvodu potřeby reagovat na krizovou situaci vyvolanou pandemií nemoci covid-19,“ napsala vláda v důvodové zprávě. Podle ekonomů není vyloučeno, že schodek může být letos ještě vyšší.

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize. Bylo to přes 192 miliard korun.

Příjmy a výdaje

Aktuální návrh počítá s celkovými příjmy 1,428 bilionu korun a výdaji 1,728 bilionu korun. Novela proti předchozí novele počítá s dalším poklesem příjmů o 60,1 miliardy korun. Ministerstvo financí zároveň navýšilo výdaje o 39,9 miliardy korun kvůli zvýšení plateb za státní pojištěnce, které kabinet také schválil, a posílení vládní rozpočtové rezervy i výdajů na obsluhu státního dluhu.

Poslanci schválili prodloužení pomoci živnostníkům. Nárok na 500 korun denně mají mít až do června

Číst článek

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zdůraznila, že není možné předpovídat budoucí vývoj. „Já vám neřeknu, jestli jsem tady naposled, já to nevím, jestli jsem tady naposled,“ řekla k tomu, zda je nynější změna rozpočtu změnou poslední. Nevyloučila úspory v rozpočtu, nebudou však podle ní v řádu desítek miliard.

Poslance Jana Skopečka (ODS) mrzí, že vláda rezignovala na jakékoli úspory. Vláda by podle něj měla v dlouhém období přijít především s podporou strany nabídky prostřednictvím nižších daní a odvodů.

Předseda SPD Tomio Okamura považuje za nutné seškrtat nesmyslné výdaje v rozpočtu. Těmi jsou podle jeho slov například platby solárním baronům, nákupy amerických vrtulníků pro armádu nebo rozbujelá státní byrokracie. Předseda klubu SPD Radim Fiala řekl, že jeho hnutí by podpořilo vyšší schodek, ale není podle něj vidět snaha vlády šetřit.

„Vy prostě tisknete peníze jako diktátor Mugabe v Zimbabwe,“ obvinil vládu Václav Klaus mladší (Trikolóra). Vládní opatření označil za devastující a škodlivá.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil rozpočtovou politiku za uplynulých let jako neodpovědnou. Vládě vyčetl, že snižovala odolnost státního rozpočtu a že povinné výdaje státního rozpočtu zvyšovala rychleji, než rostly příjmy i při velmi dobrém hospodářském vývoji. Vláda podle něj rozdávala úplatky voličům.

Máme právo prověřit nárok na odklad splátek, psaly na webu ČSOB a Hypoteční banka. Větu už smazaly

Číst článek

Záruka za úvěry

Stát bude moci poskytnout záruku ve výši 150 miliard korun za komerční úvěry pro firmy s nejvýše 500 zaměstnanci. Ty by tak mohly podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) získat na obnovu své činnosti po epidemii koronaviru od bank 500 miliard korun. Sněmovna to ve středu schválila v rámci zákona, který bude muset v příštím týdnu posoudit Senát.

Státní záruka se vztahuje na dluhy Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), které vzniknou z ručení za dluhy z úvěrů sjednaných do konce letošního roku. V případě malých a středních firem do 250 zaměstnanců bude stát ručit za 90 procent dluhu z úvěru, v případě větších firem s 250 až 500 zaměstnanci bude ručit za 80 procent dluhu. Za zbývajících deset, respektive 20 procent bude ručit banka.

ČMRZB poskytne u obou skupin firem bankám portfoliovou záruku do výše 30 procent poskytnutých jistin úvěrů. Vláda navrhovala na žádost Schillerové limit 25 procent. Jeho zvýšení prosadil poslanec ČSSD Roman Onderka, podle něhož na úvěry dosáhne více firem. Podle Schillerové to ale bude znamenat snížení celkového objemu pomoci z vládou zamýšlených 600 na 500 miliard korun.

Program bude stanoven parametricky na provozní úvěry do 50 milionů korun. V případě menších firem bude ručení maximálně 45 milionů korun, u větších firem 40 milionů korun.

Kritizovanou novelu daňového řádu poslanci neschválili. Chyběly tři hlasy

Číst článek

Daňové ráje

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka neúspěšně navrhoval z pomoci státu vyloučit firmy, které sídlí v daňových rájích nebo chtějí dividendy letos či příští rok vyvádět do zahraničí. To požadovali také Starostové a Piráti, ale jen formou výzvy vládě. Sněmovna tuto výzvu schválila i hlasy provládních poslanců, což opoziční poslanci nesli nelibě.

Piráti přes nesouhlas Schillerové do zákona prosadili, aby banky prostřednictvím ČMZRB zveřejňovaly, komu úvěry poskytly, a aby si zjistily skutečné majitele úvěrovaných firem.

Státní záruka má podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) zajistit, že se peníze dostanou k firmám rychleji než prostřednictvím dosavadní vládní pomoci. Ministerstvo průmyslu a obchodu s ČMRZB dříve připravilo program COVID pro firmy zasažené v souvislosti s koronavirem. Nyní jsou vyhodnocovány žádosti.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme