Lotyšsko a Maďarsko vytáhly do boje proti vysokým rozpočtovým schodkům. Lotyšská vláda včera po dohodě s Mezinárodním měnovým fondem přislíbila v příštím roce snížit deficit oproti původnímu plánu bezmála o 10 miliard korun a o dalším škrtu více než 3,5 miliardy uvažuje.

Tento článek je více než rok starý.

9:56 21. září 2009 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Maďarská vláda pak počítá se škrtem 37 miliard korun. Kabinety obou zemí tak hodily rukavici českým zákonodárcům, kteří mají ve čtvrtek posuzovat úsporný plán ministerstva financí, které navrhuje snížit rozpočtový deficit o 74 miliard korun.

Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš hodnotí snižování schodků státních rozpočtů pozitivně, myslí si ale, že některé škrty nejsou systémové, a proto nebudou mít hlubší význam:

"Mnoho ekonomik bylo dotlačeno k vyšší fiskální disciplíně, na druhou stranu se nedá říci, že všechny opatření jsou hluboce promyšlená a vedou k udržitelným reformám rozpočtů. Na mnoha místech se spíš hasí jednorázově vzniklé požáry."

"Hrozí proto riziko, že s opadnutím krize zase některé výdaje naskočí. Pokud odložíte valorizaci důchodů, zmrazíte platy státních úředníků, tak tím navýšení výdajů valíte před sebou a nemusíte provádět zásadní reformy, které mnoho rozpočtů v středoevropském regionu potřebuje," vysvětluje Bureš.

Bureš chválí maďarský rozpočet

Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny má nejpromyšlenější rozpočet Maďarsko: "Nehledě na prudké výpadky příjmů bude Maďarsko v tomto roce schopné uspořit poměrně velkou část svého rozpočtu a dostane se tak do čela minimálně středoevropského regionu. Schodek maďarského rozpočtu nakonec pravděpodobně skončí lepším výsledkem než v Polsku a Česku."

Česká vláda asi schválí variantu rozpočtu s deficitem 157 miliard, což je okolo 5 procent HDP. Jan Bureš ho hodnotí jako srovnatelný rozpočet, který budou mít i okolní středoevropské státy, a který by nijak neměl Česko vyřadit z bojů o zahraniční investory:

"Pokud jsou rozdíly jednotlivých zemí tak podobné jako jsou teď, tak neexistuje významnější důvod, proč by si na základě veřejných financí měli vybrat některou středoevropskou zemi."

Nestabilní politická situace nám zatím neubližuje

Podle ekonoma by nás nemusela diskriminovat ani nestabilní situace na politické scéně. "V posledních dvou třech měsících rizikové prémie na české dluhopisy a pojištění proti úpadku českého dluhu stále klesá. To znamená, že investoři vnímají investice do Česka jako méně rizikové. Je to ale spíše dáno celkovou náladou na globálních trzích, situace se ale může s náladou ve světě poměrně rychle změnit, a proto bych nepodceňoval politická rizika a jejich dopad."

Bureš ale zároveň uvádí, že Česká republika má poměrně nízké veřejné zadlužení, což jí může výrazně pomoci: "Je také nutné vzít v potaz to, že Česká republika má ze zmiňovaných středoevropských zemí nejnižší veřejné zadlužení, a to výrazně nižší než mnohé země v Západní Evropě. Proto si myslím, že rozpočtový deficit okolo 6 procent HDP jeden dva roky nemusí pro české veřejné finance znamenat výraznou tragédii."

Roman Chlupatý, Lenka Rafaelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít