Schválení Konvergenčího programu vláda odsunula o čtrnáct dní

Kabinet Jana Fischera přerušil jednání o takzvaném Konvergenčním programu, který připravuje ministerstvo financí pro Evropskou komisi. Soubor opatření má přispět ke snížení rozpočtového schodku tak, aby deficit klesl na hranici nutnou pro přijetí eura. Vláda se k projednávání dokumentu vrátí za 14 dní.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr financí Janota (vlevo) s premiérem Janem Fischerem

Ministr financí Janota (vlevo) s premiérem Janem Fischerem | Foto: Tomáš Adamec

"Vláda nemůže odeslat dokument Evropské komisi do Bruselu s tím, že by pasivně přihlížela dalším poměrně velkým schodkům, kterým bychom čelili v příštích letech. Vláda nemůže na sebe vzít odpovědnost v tom, že by nepředložila opatření, která by snížení deficitu v následujících vedla," vysvětlil důvod odložení premiér Jan Fischer.

Kabinet se podle něj shodl také na tom, že výstupy Konvergenčního programu a navrhovaných opatření nemohou být v rozporu s takzvanou 'exitsrategii'. "Kterou ještě jednou posoudíme na poradě ekonomických ministrů a oba dokumenty potom společně projednáme ve vládě za 14 dní," dodal premiér.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vláda přerušila projednávání Konvergenčního programu. Podle ministra financí bude vše ale záviset na tom, jak se k programu postaví nová vláda. Hostem pořadu Stalo se dnes byl Politolog Jan Kubáček z Fakulty sociálních studií UK.

Podle ministra financí Eduarda Janoty bude ale vše záviset na tom, jak se ke konvergenčnímu programu postaví nová vláda. Politolog Jan Kubáček z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy se domnívá, že i když Fischerův kabinet nakonec Konvergenční program schválí, nemůžeme očekávat, že tento program převezme i politická vláda sestavená po květnových volbách.

"Ukazuje se, že dnes neexistuje žádná politická strana, která by si z toho udělala jednu ze zásadních priorit, která by vedle eura byla schopna jasně české veřejnosti vysvětlit, že je ku prospěchu českého státu mít umírněný, šetrný a hospodárný stát," uvedl v pořadu Stalo se dnes.

HDP pod 3 procenty v roce 2012

Podmínkou úspěšnosti Konvergenčního programu v Bruselu je snížení schodku veřejných financí během tří let pod tři procenta. "Myslím si, že je to nejen reálné, ale je to naprosto nutné. Protože pokračování akumulace dluhu je pro ekonomiku velice nebezpečné. Myslím si, že pod třemi procenty bychom měli být v roce 2012 ," uvedl v Ozvěnách dne bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer z auditorské společnosti Deloitte.

Eduard Janota navrhuje snížit výdaje ministerstev, platy státních úředníků a především omezit národní dotační programy a nahradit je penězi z evropské pokladny.

"Myslím si, že to moc není, ale je to dobrá úvaha. Je to úspora v řádu jednotek miliard. Ty by se ale měly hledat na mnoha dalších místech. Zároveň se obávám, že se bude muset udělat něco i s příjmovou stránkou státního rozpočtu," řekl Niedermayer.

Přehrát

00:00 / 00:00

Je možné snížit do roku 2013 schodek veřejných financí pod 3 procenta? Potřebujeme euro co nejdříve? Nejen na tyto otázky odpovídal v Ozvěnách dne bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.

Co se táče přijetí eura, Česká republika by podle něj měla zavést jednotnou evropskou měnu co nejdříve. "Uvědomme si třeba, že dnes Mezinárodní měnový fond jasně akcentoval, že se naše ekonomika dostane ven pomocí zvýšené exportní výkonnosti. Jsme malá země provázaná ekonomicky se svými sousedy a takovéto zemi výkyvy kurzu neprospívají. A navíc nejistota spojená s tím, že naše veřejné finance nejsou v pořádku, může tuto nejistotu ještě zvýšit," vysvětlil.

Správný termín pro přijetí eura v České republice je podle něj 1. leden 2014. "A ten se dá ještě stihnout," dodal.

Vláda překračuje svůj mandát

"Myslím si, že dvoutýdenním zpožděním se nic nestane. Je to krok, na který má vláda právo," zhodnotil na Rádiu Česko dnešní rozhodnutí vlády místopředseda ODS Petr Nečas. Dodal však, že pokud nebude mít Česká republika připraven jasný plán, jak snižovat deficity veřejných financí, bude to znamenat hrozbu státního bankrotu.

Také podle ekonomického experta ČSSD Jana Mládka není odložení o 14 dní nic neobvyklého. "Na straně druhé vláda zjevně přechází do určitého politického módu a snaží se dělat něco na co v principu nemá mandát. Stejně ale bude rozhodující to, co udělá politická vláda po květnu letošního roku," uvedl na Rádiu Česko.

Přehrát

00:00 / 00:00

Euro v České republice. Diskutujeme s Petrem Nečasem (ODS) a Janem Mládkem (ČSSD).

Ministr Financí Eduard Janota plánuje, že Česká republika splní podmínky pro nastartování programu přijímání eura v roce 2013.

"V této věci se poměrně mlží a vytváří se jakýsi mýtus o tom, že v roce 2013 již musíme plnit Maastrichtská kritéria - všechny před vstupem do systému měnových kurzů ERMII. Tak to ve skutečnosti není. Pouze stačí, když při vstupu do ERMII bude nastartována situace, že bude možné racionálně očekávat, že během dvou let budou všechny podmínky splněny. Čili termín 2015 je plně reálný," uvedl Mládek.

Euro je sekundární, klíčové je zastavit zadlužování země

Podle ekonoma Karla Kříže je zavedení eura a plnění Konvergenčního programu s bruselským dohledem jakousi zbraní vůči možnému českému zadlužování.

"Je to v podstatě zopakování politické strategie Mikuláše Dzurindy na Slovensku, který svázal podmínky veřejných rozpočtů právě s eurem a znemožnil novému premiéru Ficovi uskutečnit jeho rozhazovačný program. Takže z tohoto pohledu je to legitimní politická strategie," uvedl místopředseda ODS.

"Na druhé straně jsem přesvědčen, že máme přímočaře usilovat o to, aby byly v této zemi sníženy deficity veřejných financí, abychom do roku 2017, nejpozději 2018 měli dosaženy vyrovnané veřejné rozpočty," dodal.

Podle něj je to důležité kvůli budoucnosti této země a až sekundárně kvůli přijetí eura. "Přijetí eura teď aktuálně vzhledem k vývoji veřejných financí není na stole. Klíčové je zastavit zadlužování země," zdůraznil Nečas.

Česká republika se k přijetí společné evropské měny zavázala při vstupu do Evropské unie. "Brusel teď ale kuriózně mlčí, protože s problémy Řecka, Španělska či Portugalska sílí hlasy uzavřít eurozónu, nepřijímat pokud možno žádný stát a dokonce se objevují radikální hlasy, které zvažují vyloučení některých států. Takže tlak na českou vládu není příliš velký. Není vůle rozšiřovat eurozónu ani o českou ekonomiku," uvedl politolog Jan Kubáček.

Tomáš Pavlíček, Katarína Brezovská, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme