Šedá ekonomika loni připravila Česko o více než 600 miliard korun, tvrdí studie

Stát loni podle expertních odhadů přišel kvůli šedé ekonomice o 612 miliard korun, což je o deset miliard víc než rok před tím. Vyplývá to z aktuální studie společnosti Visa Europe. Podle jejích závěrů ale tato částka v poslední době mírně klesá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dělník, řemeslník, práce, stavba, práce (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Šedou ekonomiku tvoří z větší části práce lidí, kteří nemají platnou smlouvu. Podle studie má práce načerno v Česku na svědomí až dvě třetiny ze zmíněných ztrát.

Dalším problémem, kvůli kterému stát přichází o stovky miliard korun, jsou nepřiznané příjmy. Jedním z důvodů růstu šedé ekonomiky je snaha lidí i podniků ušetřit na daních.

Největší podíl na stínové ekonomice měly loni v Česku firmy, které podnikají v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, stavebnictví a dopravy. Častá je i u podniků působících ve službách.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kvůli takzvané šedé ekonomice přichází stát každoročně o stamiliardy korun. Mluvil o tom Marcel Gajdoš ze společnosti Visa Europe

„Oblast pohostinství, oblast hoteliérství, oblast ubytovacích služeb – velmi složitě se kontroluje, kolik lidí přespalo v dané ubytovně nebo v daném hotelu nebo jestli se obědů udělalo 500 nebo třeba 400,“ přibližuje prezident Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

„To jsou ty nejčastější úniky u menších. U velkých to jsou pochopitelně skupiny a řetězce bílých koňů v oblasti okrádání ve smyslu DPH a vyvádění peněz do zahraničí,“ dodává.

Generální ředitel spoelčnosti Visa Europe pro Česko a Slovensko Marcel Gajdoš si myslí, že na šedé ekonomice se podílejí všichni zákazníci, kteří při nákupu nebo službě nevyžadují doklad o zaplacení.

Bezhotovostní platby se dají lépe kontrolovat

„Může to být například dané i tím, že efektivita veřejného sektoru z pohledu občana se zdá být nízká, proto například toleruje ten počin tím, že si ten doklad nevyžádá,“ uvažuje.

S tím souhlasí i Havlíček: „Před revolucí jsme tady všichni žili ,přirozeným‘ způsobem v šedé ekonomice. Prakticky každý byl součástí malého korupčního prostředí. Když někdo chtěl drobnou lékařskou péči, když někdo cokoliv potřeboval od úředníka, tak se chodilo automaticky všude s bonboniérou a pytlíkem kávy, což samo o sobě už není úplně normální.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Stát přichází kvůli práci na černo a nehlášení příjmů o stovky miliard korun ročně

Pomoci by podle Gajdoše mohla i opatření soukromých a bankovních společností, kdyby preferovaly bezhotovostní platby místo těch hotovostních, které nejsou tolik kontrolovatelné. Ministerstvo financí pak plánuje od příštího roku zavést elektronickou evidenci tržeb.

V přepočtu na hrubý domácí produkt tvoří podle studie šedá ekonomika zhruba 15,5 procenta. To je mírně pod průměrem Evropské unie. Nejmenší starosti měli v minulosti s touto ekonomikou v Rakousku, Švýcarsku nebo Nizozemsku.

Naopak v přepočtu na HDP na tom byly nejhůře třeba Bulharsko nebo Rumunsko. V regionu východní Evropy na tom ale není Česko vůbec špatně – její stínová ekonomika je druhou nejnižší, hned po Slovensku.

Stav šedé ekonomiky v evropských zemích | Foto: ČTK

mka, Jan Beneš, Zuzana Petráňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme