Šéf kontrolního úřadu: Za loňským přebytkem rozpočtu jsou vyšší příjmy z unie i nízké investice

Za loňským přebytkem státního rozpočtu téměř 62 miliard korun stojí i faktory, které nelze hodnotit pozitivně. Jde hlavně o nízké investice státu. Stát nesplnil ty úkoly, s nimiž se v rozpočtu počítalo. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ k loňskému státnímu závěrečnému účtu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Současný ministr financí Ivan Pilný a jeho předchůdce Andrej Babiš (oba ANO). | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

NKÚ například uvádí, že podíl běžných výdajů na celkových výdajích rozpočtu byl loni nejvyšší za posledních 14 let, naproti tomu čerpání peněz na investice bylo nejnižší za posledních deset let.

Kala poukazuje na to, že státní rozpočet původně počítal se schodkem 70 miliard korun a rozdíl mezi předpokladem a výsledkem se tak vyšplhal až na 132 miliard korun. „Výrazný nesoulad mezi tím, co říká zákon o státním rozpočtu, a tím, co se pak ve skutečnosti v hospodaření děje, s sebou logicky nese otázku, jaká je reálná váha takového zákona a jak kvalitně a věrohodně byly příjmy a výdaje státního rozpočtu stanoveny," míní prezident NKÚ.

Nejlepší výsledek od vzniku Česka. Rozpočet skončil loni s přebytkem 61,8 miliardy korun

Číst článek

K přebytku podle něj dopomohly i výjimečné okolnosti ohledně čerpání evropských peněz. Na jedné straně šlo o velký objem peněz z ukončeného programového období 2007 až 2013 a na druhé straně o pomalý rozjezd nového období. Podle jeho názoru se nedaří zajistit plynulé čerpání peněz a chyby se stále opakují.

Úřad ve svém stanovisku poukazuje například na to, že mezi konečným rozpočtem po změnách během roku a skutečností jsou zásadní rozdíly. V jednotlivých kapitolách se neuskutečnily investice, se kterými rozpočet počítal, a zejména výdaje na investice pak úřady nevyčerpaly.

Uvádí také, že stát pro snížení státního dluhu využil rezervu, kterou podle zákona vytváří ministerstvo financí pro řízení likvidity státní pokladny a státního dluhu a která má sloužit pro vyloučení rizik. V roce 2012 představovala tato rezerva 140 miliard, ale ke konci loňského roku klesla již jen na tři miliardy.

Stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu předkládá NKÚ poslancům do čtyř měsíců poté, co jim vláda předložila samotný závěrečný účet. Stanoviskem úřadu se bude příští úterý zabývat sněmovní kontrolní výbor.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme