Šéf Vídeňské burzy: Investoři očekávají koncepční řešení. Ne sliby
Na trhy se vrátila dobrá nálada. Evropské akciové indexy včera prudce posílily. Následně od nich štafetu převzala i Amerika a dnes po ránu Asie. Investory potěšil slib evropských politických lídrů, že posílí strádající bankovní sektor eurozóny. Otázkou je, jak dlouho bude tento signál účinkovat. Problémy měnové unie totiž tento krok neřeší a mnozí proto předvídají dříve a nebo později další kola výprodejů.
Co by kolotoč krátkých oživení a následných masivních propadů mohlo zastavit? Roman Chlupatý se ve Vídni zeptal šéfa skupiny Vídeňské burzy, do které patří i pražská burza, Michaela Buhla.
Se šéfem skupiny Vídeňské burzy, do které patří i pražská burza, Michaelem Buhlem mluvil ve Vídni Roman Chlupatý
Myslím, že zajistit něco podobného se stává čím dál tím obtížnější. Myslím si, že by bylo pro trh mnohem jednodušší začít opět věřit, kdyby se udělaly ty správné věci už před časem. Prostě proto, že teď máme za sebou několik pokusů ten obrat zajistit. A všechny vedly k tomu, že došlo na den, na dva ke zlepšení. A nebo se věci zklidnily na celý týden. Pak si ale trh uvědomil, že jde jen o náplast; že nejde o skutečné řešení. Jistě, trh může na nějaké opatření v budoucnu zareagovat opět pozitivně. Ale to, na co investoři skutečně čekají, je koncepční řešení zahrnující celou Evropu.
Je prostě nutné, aby evropští lídři přišli s nějakým modelem, který bude platit pro všechny členy unie. Například se teď mluví o limitech na utrácení, které by se nastartovaly automaticky ve chvíli, když by se zadlužení země přiblížilo určité úrovni. A tyto limity by byly součástí ústavy. A já říkám: dobrá, tak to udělejme. Na úrovni 50 a nebo třeba 60 procent HDP. A nebo tyto limity postupně snižujme. Řekněme, že do roku 2013 a nebo 2014 bude platit hranice 60 procent. A pak to může být ještě seškrtáno; může se například říct, že pro rok 2019 se počítá s 50 procenty.
Podobné plány a regule se tu objevily už v minulosti. Připomeňme třeba Maastrichtská kritéria. Proč by tomu tentokrát trhy podle vás věřily, a nebo měly věřit? Jak to zajistit?
Každá země musí dát k dispozici seznam konkrétních opatření, s pomocí kterých toho chce dosáhnout. Seznam, který bude možné kontrolovat. Tím mám na mysli, že se neřekne pouze: budeme privatizovat a tím zachráníme rozpočet. Protože prodej toho samého majetku může jednou vynést 100 milionů a podruhé 10 miliard. Vše záleží na tom, jaká je v okamžiku prodeje nálada na trhu. Proto je třeba, aby byla k dispozici tvrdá a přesvědčivá data stejně jako řekněme jízdní řád. No a stejně tak na celou věc musí někdo dohlížet. Evropské orgány, Evropská komise.
Já nevím. Možná by bylo nejlepší požádat Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní měnový fond, a nebo podobnou instituci. A ty by pak zavítaly do každé země, asi každý měsíc, a kontrolovaly by, zda plní sliby.
Upřímně, dovedete si představit, že by Evropané na něco podobného přistoupili?
Ne, bohužel, ne. Vždyť my se ani nedokážeme dohodnout na tom, že bychom měli mít silnější Evropu; že bychom měli mít eurobondy, tedy společné evropské dluhopisy. Třeba rakouská vláda. Ta říká, ne, něco podobného není možné. Vždyť jde o nezávislost. A já se ptám: tak jsme v Evropské unii a nebo jsme samostatné státy? Tím přitom neříkám, že tyto dvě věci nelze nakombinovat. Ale je jasné, že pokud máme euro, tak musíme mít i společnou finanční a hospodářskou politiku. Bez toho to nebude fungovat.
To by byl jistě zásadní posun. Namísto toho jsou ale nabízeny kosmetické úpravy, jako je daň z finančních transakcí. Věnujme se té: zaprvé, má smysl; a zadruhé, co by znamenala?
Zaprvé, jestli má smysl. Řeknu to takto. Šlo by o způsob, jak posílit rozpočet. Buď evropský, a nebo národní. Podle toho, jak by ta daň nakonec vypadala. Cílem tak není to, proč byla tato daň úplně původně vymyšlena – tedy omezit spekulace. Navíc uvědomte si, že spekulace jsou důležité a nezbytné pro to, aby trh fungoval. Není možné říci, že spekulace je za jakýchkoli okolností a vždy špatná. Občas jde o velmi užitečnou věc. Jistě, má i své stinné stránky a může být nezdravá, to nepopírám.
Ale vrátím se k původní myšlence. Teď jde skutečně jen o to vydělat hodně peněz, protože se dělá hodně obchodů. Ano, nalijme si čistého vína, cílem navrhované daně není snaha nějakým způsobem ovlivnit obchodování na trhu; cílem není kontrolovat trh. Jde jen o snahu vydělat peníze.
