Senát se postavil proti zrušení karenční doby. Novela se vrátí do sněmovny

Senát odmítl novelu zákoníku práce, podle níž by firmy měly platit zaměstnancům od července náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Podle kritiků ke zrušení karenční doby není důvod, zaměstnavatele by to příliš zatížilo. Novela se ze čtvrtečního rozhodnutí Senátu vrací sněmovně, která může veto horní komory přehlasovat.

Praha (Aktualizováno: 15:08 20. 12. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nemoc. Ilustrační foto. | Foto: ČTK/WAVEBREAK

Zaměstnanci by podle novely měli dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům, kteří proti zrušení karenční doby protestují, se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun. Senátní hospodářský výbor navrhoval nižší odvody, aby kompenzace na proplácení nemocenské pokryly firmám celé výdaje. O tom ale Senát s ohledem na zamítnutí novely už nehlasoval.

‚Rozpočet to nepoloží.‘ Zrušení karenční doby vyjde podle Schillerové na tři miliardy ročně

Číst článek

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že zrušení karenční doby bude představovat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši zhruba tři miliardy korun ročně. Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun vzhledem k tomu, že se zvýší nemocnost a zástup za nemocné se bude hledat obtížně.

Odpůrci novely argumentovali také tím, že opětovné proplácení nemocenské je krok populistický a že zrušení karenční doby nakonec odmítl i Ústavní soud. Spoluautorka poslanecké novely Kateřina Valachová (ČSSD) zase uvedla, že chudší lidé si nemohou dovolit být nemocní, protože by to pro ně znamenalo citelný výpadek příjmů. „Není správné, pokud tři dny neplatíme zaměstnancům nic. To není normální, to není poctivé,“ uvedla.

Novelu sociálním demokratům pomohli při prvním projednávání ve sněmovně prosadit ANO, komunisté a Piráti. Pro předlohu zvedlo koncem října v dolní komoře ruku 128 ze 189 přítomných poslanců, což by stačilo i na přehlasování senátního veta. To nebylo přijato nijak přesvědčivou většinou, hlasovalo pro něj 37 z 62 přítomných členů horní komory.

Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednávání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatních členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou tři dny.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme