Silný jen a malá poptávka způsobily mírný propad Japonska
Půl roku po havárii jaderné elektrárny Fukušima hlásí japonský průmysl v meziročním srovnání tříprocentní propad, tempo růstu není oslnivé ani v posledních měsících. Silná měna a předpovídané zpomalení růstu tradičních odběratelů japonského zboží přitom může nadále komplikovat ozdravení z ničivých březnových událostí.
Průmysl v porovnání s červnem posílil jen o 0,4 procenta především kvůli silnému jenu. Analytik GE Money Bank Petr Gapko se však domnívá, že situace japonského průmyslu není špatná. „Země se po jaderné havárii zotavuje poměrně rychle, i když jí poslední události ve světě na zotavení moc nepřidávají,“ tvrdí.
„Plná rekonvalescence bude trvat dlouhá léta, katastrofa měla obrovské rozměry, část Japonska bude dlouho neobyvatelná. Ale už dnes se ukazuje, že Japonci svou pracovitostí svižně překlenuli prvotní ztráty a pokračují svižně dále.“
Analytik GE Money Bank Petr Gapko rozebírá ve Světě o osmé propad japonské ekonomiky
Podle analytiků kupují investoři japonský jen, ten posiluje, což dusí japonské vývozce, na nichž je země závislá. „Je to jeden z problémů, Japonci však čelí ještě dalšímu: slabé poptávce po jejich zboží. Jak v USA, tak v Evropě je spotřebitelská poptávka slabá a firmy nepoptávají tolik jako před půl, tři čtvrtě rokem,“ vysvětluje Gapko.
Japonský průmysl je nenahraditelný v Hi-Tec technologiích, zde podle něho Japonci o své průmyslové pozice nepřijdou. Nahraditelní jsou například v automobilové výrobě, kde už je špičkovou elektronikou dohnaly USA nebo vyspělé asijské země.
Země nedávno zažila takzvanou ztracenou dekádu – dlouhotrvající období minimálního růstu. Gapko se domnívá, že další takové období sice kvůli vnějším i vnitřním faktorům opět hrozí. „Ale netýká se jen Japonska. Bude to celosvětové,“ dodává.