Singer: Trh je evidentně přehřátý. Lidé i firmy přestávají věřit tomu, že ceny neporostou trvale

Před týdnem rozhodla bankovní rada České národní banky (ČNB) o zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. To je nejvyšší zvýšení od roku 1997. „Dost pravděpodobně bych pro to hlasoval, rozhodnutí bylo ale trochu překvapivé,“ říká bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer. „Já bych byl pro vyčkání, sledování a analyzování,“ reaguje jeho kolega z Národní ekonomické rady vlády, ekonom Jan Švejnar.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas
Přehrát

00:00 / 00:00

ČNB zvýšila základní úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu. Jde Česká národní banka správným směrem ve snaze zkrotit inflaci? A jaká mají mít očekávání od zvyšování úrokových sazeb lidé s jejich úsporami a hypotékami a jaké podniky?

Vyčkávají podle něj všechny hlavní centrální banky.

„Ať už je to Evropská centrální banka, americká, britská či japonská. Říkají si: Je to něco, co musíme sledovat, inflace opravdu je vyšší, ale zatím nezvyšujme sazby a počkejme,“ podotýká Švejnar, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a předseda výkonného a dozorčího výboru ekonomického institutu CERGE-EI.

Podle Singera, který je hlavním ekonomem společnosti Generali CEE Holding, má ale Česko vlastní měnovou politiku a mělo by se řídit podle vlastní situace. Ne podle toho, co dělají jiné centrální banky.

„Centrální banky si říkají: Je to něco, co musíme sledovat, inflace opravdu je vyšší, ale zatím nezvyšujme sazby a počkejme.“

Jan Švejnar

„To bychom mohli mít kombinaci eura, dolaru, libry a jenu. A pak bychom neměli měnovou politiku. Centrální banka měla pro zvýšení sazeb řadu důvodů, které vychází z toho, že situace už před covidem tady byla jiná a je jiná i v tuto chvíli,“ naznačuje.

Mezi důvody pro zvýšení sazeb zmiňuje především trh práce v Čechách, který je podle něj v úplně jiném stavu než trh práce v Evropě nebo Japonsku.

„Ten trh je evidentně přehřátý. Cenové okruhy, které stoupají, už zdaleka nejsou jen ty, které ovlivňují dovážené ceny surovin a energií. Lidé i firmy už přestávají věřit tomu, že ceny neporostou nahoru trvale, a začínají se chovat tak, jako kdyby měli očekávání, že inflace dále poroste,“ vysvětluje.

Jan Švejnar | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

A nezažíváme to jen Česku. „V tuto chvíli v našem okolí zvedají sazby Maďaři, Poláci. Tlaky v ekonomikách, které dobře rostly dávno před covidem, a tím pádem měly velmi nízkou nezaměstnanost, jsou prostě jiné. Vycházejí hodně i z domácích cenových okruhů, které se nedají bagatelizovat tak, že řekneme, že je tu postcovidové období, kde se světová ekonomika rozjíždí,“ dodává Singer.

„Základním úkolem zvýšení úrokových sazeb je ochladit českou ekonomiku, jestli ceny nemají narůstat,“ dodává.

Středula o mzdách: Mluvíme o zemi pro budoucnost, ale český zaměstnanec žije ještě v minulém století

Číst článek

Řada negativních aspektů

Švejnar si přesto myslí, že nebylo nezbytné z pohledu ČNB zasáhnout. „Je velmi nešťastné, že se ČNB rozhodla toto učinit devět dní před volbami a de facto zpolitizovala věc, která je odborného rázu. Kdyby to udělali o dva týdny později, vůbec nic by se nezměnilo. Teď je to naneštěstí věc, která se velice zpolitizovala a ČNB se dostala do politické debaty,“ míní.

Většina inflace je podle něj importovaná. „Jsme velice otevřená ekonomika. Ceny všech možných energií i surovin stoupají rychle. V tom smyslu je většina inflace nákladová a tam centrální banka nemá velkou moc. Je tedy opravdu nešťastné, že se to rozhodla udělat jednak před volbami a jednak tak razantně."

Efekt, pakliže by nějaký byl, se dostaví až za několik čtvrtletí. Okamžitě se ale dostaví řada negativních aspektů – zvýšení úrokových sazeb pro podniky, pro lidi, pro hypotéky. Jestliže nadále bude zvyšovat koruna svoji hodnotu, učiní to naše podniky méně konkurenceschopnými,“ popisuje.

„Jestliže nadále bude zvyšovat koruna svoji hodnotu, učiní to naše podniky méně schopné konkurenci.“

Jan Švejnar

Singer s argumenty Švejnara nesouhlasí. „Popírá sám sebe v tom, co říká. Že v důsledku toho kroku zřejmě posílí koruna, to ale znamená, že nákladové tlaky budou nižší. Říká, že naším problémem je obnovení růstu, ale tak to není, mandátem centrální banky je cenová stabilita. Plete si ČNB s FEDem (centrálním bankovním systém USA). Říká, že centrální banka má být nezávislá, a proto se starat o to, jestli jsou volby, nebo ne. Ale podstata nezávislosti centrální banky je v tom, že se o politiku nestará a činí to, co činit, má,“ naznačuje bývalý guvernér.

ČNB se o politiku nestará

Nezaměstnanost v Česku v září klesla z 3,6 na 3,5 procenta. Trvá poptávka po dělnických profesích

Číst článek

Podle Švejnara by se ale centrální banka neměla snažit dělat rozhodnutí, o kterém ví, že rozdmýchá obrovskou politickou debatu.

„Ve světě prakticky nenajdete situaci, kdy udělají centrální banky takto obrovský razantní krok těsně před volbami. Právě proto, že nechtějí vstupovat na politické kolbiště. Tady rozhodnutí ČNB přišlo ve chvíli, kdy opravdu věděli, že to začne mít obrovský politický dopad. Ta banka se zpolitizovala. To nemusela dělat,“ opakuje ekonom.

Singer považuje za absurdní, že by centrální banka posouvala datum svého rozhodnutí s argumentem, že jsou volby. „To se zaplaťpánbůh nestalo. Myslím, že je to o reputaci a o síle této centrální banky. ČNB tyto věci ignoruje. Její ohromná síla je v tom, že má kulturu a tradici, že se o politiku nestará. Všichni to vědí a myslím si, že si toho většina lidí váží,“ míní bývalý guvernér ČNB.

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Tomáš Pancíř.

Tomáš Pancíř, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme