Situace Plzeňské teplárenské předurčí osud dalších tepláren
Budoucí směr českého teplárenství by mohl určit osud Plzeňské teplárenské. Do souboje o dovoz uhlí do Plzně totiž vstoupil další hráč. Jedná se o společnost Carbounion Bohemia. Ta výměnou za dodávky hnědého uhlí požaduje mimo jiné minoritní podíl právě v Plzeňské teplárenské. Zájmy Carbounion Bohemia se v Plzni střetnou se společnostmi CzechCoal a Energetického a průmyslového holdingu.
„V rámci toho tendru jsme požadovali asi 500 000 tun. Společnost, která sama tu nabídku takto medializovala, nabídla množství výrazně menší. A podmiňuje to kapitálovým vstupem. Tendr, nebo průzkum trhu, který děláme, inicioval náš akcionář a toto rozhodnutí, kterého partnera, které uhlí a v jakém množství, bude rozhodovat Rada města Plzně, potažmo akcionář, tedy plzeňské zastupitelstvo. Věc bych nechtěl předjímat,“ říká Tomáš Drápela, místopředseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a generální ředitel Plzeňské teplárenské.
O situaci českého teplárenství mluvil na Rádiu Česko Tomáš Drápela, místopředseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a generální ředitel Plzeňské teplárenské
„Jsme první teplárnou, které došel dlouhodobý kontrakt. Během několika let se to bude opakovat v Opatovicích a dalších teplárnách. Uhlí na trhu je málo. My jsme to predikovali již dříve, předchozí vlády to bohužel vůbec neřešily. Přitom bylo jasné, že teplárny jsou stavěny na české hnědé uhlí, takže k tomu dojde. Budeme nyní zkušebním beránkem a věřím, že tu věc dobře zvládneme,“ pokračuje Drápela.
Drápela si nemyslí, že by přímo Plzeňské teplárenské měl pomoci stát. Měl by přijít s celkovou koncepcí:
„Teplárenství, na které je dnes připojeno přes 4 miliony lidí, má problém. Teplárenství chápeme jako veřejný zájem a stát by pro ně měl uhlí zabezpečit, když už doly privatizoval. Ale nejen v požadovaném množství a kvalitě, ale také za přiměřené ceny. Naše ceny konečným zákazníkům jsou významně regulovány. Máme regulován i zisk. Jediná složka, která regulována není, je právě palivo.“