Situace v eurozóně postihuje celou Evropu, říká velvyslankyně při EU Vicenová
Kvůli dluhové krizi už je vážně ohrožena samotná existence společné měny euro. Eurozóna proto teď musí udělat vše pro vyřešení situace, která je mimořádně vážná. Radiožurnálu to řekla česká velvyslankyně při Evropské unii Milena Vicenová. Řešení podle ní musí přijít v příštích dnech nebo týdnech. Podílet se na něm chce i Česká republika.
Před dluhovou krizí a chaosem na trzích podle Mileny Vicenové není úniku. Problémy v eurozóně se už zdaleka netýkají jen Řecka a dalších oslabených států. Velvyslankyně cituje to, co v Bruselu říkal Joseph Ackermann, šéf Deutsche Bank, tedy největší německé banky. Je z toho patrné, že krize zasáhla celou Unii.
„Investoři rychle odcházejí z Evropy, odcházejí z Evropské unie a z eurozóny a tahle krize už teď postihuje státy v širším měřítku. Nejedná se zdaleka jenom o státy, které byly předmětem pomoci, nejde jenom o Řecko, Španělsko, Portugalsko nebo třeba Itálii, ale postihuje i státy jako je třeba Německo,“ řekla Milena Vicenová.
V Evropě se stále víc mluví o tom, že v reakci na současné problémy je potřeba změnit platné smlouvy. Hlavně Němci požadují mnohem přísnější pravidla pro hospodaření států se společnou měnou. Berlín chce tvrdé a hlavně vynutitelné tresty pro ty státy, které by se nadměrně zadlužovaly. Za normálních okolností by se kvůli tomu musela měnit platná pravidla hry v Unii. A změnu smluv by pak schvalovaly všechny země, tedy i ty, které eurem neplatí. Česko se podle velvyslankyně Vicenové na těchto rozhodnutích chce podílet.
„Vždycky pečlivě dbáme na to, aby rozhodnutí, která se týkají celé Sedmadvacítky nebo mají dopad na celou Sedmadvacítku, aby tato rozhodnutí byla vždycky přijímána v rámci celé Sedmadvacítky,“ uvedla.
Němci a Francouzi prý ale uvažují o tom, že by ze změny pravidel státy s vlastní měnou úplně vynechali. Úprava smluv totiž může trvat celé roky a Berlín a Paříž tak dlouho čekat nechtějí. Navíc také nechtějí riskovat britské veto. Proto by prý změny mohlo přijmout jen 17 států platících eurem.
Tak či onak, experti tvrdí, že přísnější pravidla stejně nic nevyřeší. Mohla by pomoci až v budoucnu, jenže eurozóna má akutní problémy už teď. Evropská komise je chce řešit zavedením společných evropských dluhopisů.
Společné dluhopisy pro eurozónu
To znamená, že země eurozóny by si na trzích půjčovaly společně. Státům jako je Itálie a Španělsko by se tím financování jejich dluhů výrazně zlevnilo. K zavedení společných dluhopisů pro eurozónu by museli dát souhlas i Češi. Podle Vicenové se České republice návrh příliš nelíbí.
„Česká republika se bude k tomuto nástroji vyjadřovat a myslím, že bude poměrně zdrženlivá,“ uvedla velvyslankyně.
Proti společným dluhopisům je hlavně Německo. Podle řady ekonomů ale bude Berlín možná muset ustoupit, pokud nechce riskovat chaotický rozpad eurozóny. Někteří odpůrci společné měny přitom tvrdí, že její konec by neznamenal nic strašného. Společný evropský trh, který je asi hlavním plusem Sedmadvacítky, by prý fungoval dál. Milena Vicenová si tím není jistá.
„Já jsem menší optimista, já se obávám, že pád eurozóny by ovlivnil fungování společného trhu, oslabil by vůli států dodržovat pravidla. Vedl by k větší míře protekcionismu a mohl by ohrozit stabilitu Evropské unie jako takové,“ řekla Milena Vicenová.
I proto je podle velvyslankyně v našem bytostném zájmu, aby eurozóna ze současné krize našla východisko.
