Kvůli EET a kontrolnímu hlášení přijímali lidi. Teď chce Schillerová na úřednících ušetřit 330 milionů

Zhruba 330 milionů ročně chce šéfka financí Alena Schillerová (za ANO) ušetřit na berních úřadech tak, že v příštím roce propustí asi 500 lidí. Pod vedením ANO přitom finanční správa od roku 2014 bobtnala - rostly jak počty zaměstnanců, tak náklady na výběr daní. Ty se podle Nejvyššího kontrolního úřadu zvedly od roku 2014 o 3,5 miliardy. Na vině bylo vedle růstu platů také zavádění opatření proti podvodům, jako je EET či kontrolní hlášení.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nárůst úředníků byl podle kontrolorů způsobem tím, že minulá vláda zavedla řadu opatření proti daňovým podvodům. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Po dalších jednáních vedených s ministerstvem financí bylo přistoupeno ve finanční správě ke snížení o tři procenta, což je asi 500 míst. Navrhované snížení počtu systemizovaných míst je považováno za mezní, ale zároveň i za racionální a vyvážené,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí finanční správy Lukáš Heřtus.

Kontrolní hlášení a EET měly na výběr daní menší, ale dobrý vliv, hlásí kontroloři. Jaký byl, zatím neví

Číst článek

Nyní pracuje na berních úřadech více než 15,5 tisíce lidí. Pokud by v příštím roce reálně půl tisíce lidí odešlo a nejednalo by se pouze o škrty neobsazených míst, nový počet zaměstnanců by odpovídal roku 2014. Ročně by toto snížení podle Heřtuse mělo ve státním rozpočtu ušetřit asi 330 milionů korun.

Původně Schillerová plánovala seškrtat počty lidí v tomto úřadě mnohem výrazněji, a to o 10 procent. V počtu zaměstnanců by se tedy finanční správa vrátila do roku 1999. Nakonec se ale podařilo vyjednat kompromisní tříprocentní snížení.

Nárůst nákladů

Dva týdny stará zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, který kontroloval právě správu daní, přitom ukázala, že jak počty zaměstnanců, tak náklady na výběr daní v posledních několika letech výrazně stouply. Od roku 2014 do roku 2017 to dělalo podle úřadu více než 3,5 miliardy korun.

„Nejvyšší meziroční nárůst byl v roce 2017 zaznamenán u finanční správy, když oproti předchozímu roku vzrostly tyto výdaje o 1,7 miliardy korun. Největší podíl na tom měl nárůst mzdových výdajů, který činil 1,2 miliardy korun,“ zhodnotili před několika týdny nejvyšší kontroloři fungování výběru daní v Česku.

Mzdové náklady podle informací z finanční správy v roce 2017 vzrostly především kvůli zvyšování platů - v průměru o pět procent v listopadu 2016 a o 10 procent v listopadu 2017.

Generální finanční ředitelství | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Nárůst úředníků, a to nejen na finanční správě, ale také na celní, byl podle kontrolorů způsobem tím, že minulá vláda zavedla řadu opatření proti daňovým podvodům. Na začátku roku 2016 začalo fungovat kontrolní hlášení DPH, které musí drobní podnikatelé podávat jednou za čtvrt roku a ti velcí měsíčně.

Od prosince stejného roku pak pro podnikatele v pohostinství začala platit elektronická evidence tržeb (EET). Ta se pak v následujících měsících rozšířila i na maloobchod a velkoobchod. V roce 2018 se měla ve dvou vlnách rozšířit i na zbytek podnikatelů a řemeslníků, k tomu ale kvůli zásahu Ústavního soudu nedošlo.

Mzdové náklady evidence tržeb tvoří největší část veškerých nákladů potřebných na provoz systémů – ročně dosahují téměř 200 milionů korun. U kontrolního hlášení nejsou známé, finanční správa je podle mluvčího Heřtuse nesleduje.

Oba projekty přitom prosazoval především tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO). Právě správa daní a tedy celní i finanční správa spadají do gesce resortu financí.

‚Nekoncepční a nepromyšlené‘

Opozice vidí plánované kroky ministryně financí kriticky. Na jednu stranu vítá škrtání ve státní správě, kterou dlouhodobě označuje za přebujelou, na druhé straně má obavu, že v posledních letech byrokracie narostla a úředníci ji nebudou v nižším počtu zvládat.

„I obyčejnému laikovi dojde, že při nárůstu byrokratických procesů potřebujete více úředníků. Jinak hrozí riziko, že mohou být ohrožena daňová řízení i kontrola EET. Chybí koncepce, dlouhodobý plán a vize toho, jak má být stát spravován,“ uvedl si například předseda Starostů Vít Rakušan. Státní správa podle něj zůstává bez digitalizace.

Počet zaměstnanců placených z rozpočtu stoupl na 470 tisíc. Podívejte se, kde jich je nejvíc

Číst článek

Že snižování počtu zaměstnanců ohrozí výběr daní, si myslí i šéf lidovců Marek Výborný. „Pokud snížíte počty pracovníků finanční správy, sníží se například množství a frekvence kontrol se všemi důsledky. Bude potřeba se také bavit o rozsahu úkolů. V situaci, kdy vláda nedokáže hnout s digitalizací, tak to způsobí značné problémy,“ myslí si.

Podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše je dobře, že se počty zaměstnanců státní správy snižují. Obává se ale, že se budou rušit jen neobsazená místa. „Základní otázka je, jestli snižují počet zaměstnanců, nebo počet tabulkový míst. Obávám se, že spíše zruší neobsazená místa. Vzhledem k pokroku v digitalizaci, i když probíhá v současném vládním angažmá šnečím tempem, by měl počet zaměstnanců státu na administrativních pozicích dlouhodobě klesat, takže snižování počtu úředníků finanční správy vítáme,“ uvedl.

Pro snižování úředníků je i TOP 09. Ta se ale obává, že se jedná o nekoncepční řešení. „Má být vždy jasné, jaké bude mít snížení dopad na chod státní správy. Nemá se jednat o paušální škrtnutí pěti, deseti, patnácti procent, ale má být promyšlené. Nás bude v Poslanecké sněmovně zajímat, jestli zdůvodnila, že to je promyšlený tah, že to nebude mít vliv na výkon veřejné správy. A nebo jestli je to populistické gesto,“ řekl pro iROZHLAS.cz předseda hnutí Jiří Pospíšil.

‚Zamítací‘ ředitelství

Výrazné škrty by ocenili i daňoví poradci, kteří v posledních letech práci úředníků finanční správy kritizují. Obávají se ale, že propouštění povede pouze k omezení služeb obyvatelům. „Jako nevhodnější úspora značných nákladů se jeví zrušení Odvolacího finančního ředitelství. Tato instituce, v odborné komunitě přezývaná jako Zamítací finanční ředitelství, se jeví jako zcela zbytečná a pouze komplikující přístup daňových poplatníků ke spravedlnosti,“ uvedl člen Unie daňových poplatníků David Hubal.

Odvolací ředitelství má za úkol přezkoumávat námitky proti postupu jednotlivých finančních úřadů. Podle Hubala ale nefunguje nestraně a rozhoduje ve prospěch úředníků i v případech, kdy pak následně soud dá za pravdu podnikateli.

„V podání Odvolacího finančního ředitelství je dvojstupňovost daňového řízení ve většině případů pouze iluzorní. Zrušením druhého stupně, tedy tohoto ředitelství, by mohly být ušetřeny obrovské finanční prostředky a daňoví poplatníci by se mohli rovnou obrátit k soudu,“ dodal.

Podle finanční správy ale výběr daní snížení počtu zaměstnanců neohrozí. „Navrhované snížení počtu systemizovaných míst je racionální a vyvážené a nebude mít zásadní dopad na služby poskytované daňové veřejnosti a nadále bude zajištěn řádný výkon všech agend,“ uvedl Heřtus.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme