Slabinou pomoci eurozóny může být kapacita záchranného fondu

Eurozóna přichystala pro Řecko druhý záchranný balíček. Do něj členské státy unie přispějí částkou 109 miliard eur; soukromí držitelé dluhopisů přidají do poloviny roku 2014 zhruba 40 miliard.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

euromince

euromince | Foto: Evropská komise

Právě přispění soukromého sektoru by mohly ratingové agentury označit za částečný bankrot země. Proto lídři eurozóny zároveň přichystali zvláštní opatření, která by měla případné související škody omezit. Akciové trhy a euro na tyto zprávy zareagovaly posílením.

Přehrát

00:00 / 00:00

Analytik společnosti Patria David Marek ve Světě o osmé

Na trzích zavládl optimismus. Mnozí experti mluví o tom, že eurozóna konečně přestala záplatovat a přišla se systémovým řešením řecké krize. Analytik společnosti Patria David Marek ve Světě o osmé označil opatření za jistý průlom v politice eurozóny.

„Konečně byli lídři eurozóny projednat zásadní kroky, nikoli pouze látání jakýchsi děr a uspokojili většinu požadavků ekonomů finančních trhů. Najde se pár bodů, kde budou otazníky, ale pro alespoň dočasné uklidnění na finančních trzích by to mělo stačit,“ domnívá se Marek.

Za největší otazník pak označil kapacitu Evropského záchranného fondu, ktará zůstává na 440 miliardách eur. „To by se mohlo ukázat jako příliš málo, pokud by se sanovaly španělské a italské banky.“

Někteří komentátoři tvrdí, že se balíček nedostatečně věnuje Irsku a Portugalsku, které nejsou z nejhoršího venku - a trhy se tak na ně nakonec možná opět zaměří. Takový krok ale Marek neočekává. „Klíčové je, že se Irsku a Portugalsku sníží úroky, které platí ze záchranných úvěrů a prodlouží jejich splatnost.

Velkou neznámou v případě pomoci Řecku je zapojení soukromého sektoru. David Marek souhlasí s názorem, že to ratingové agentury to budou vnímat jako částečný bankrot země. „Zvolila se střední cesta, kdy se budou částečně odkupovat řecké dluhopisy, ale v tak malém objemu, že to neřeší řeckou dluhovou situaci a zároveň to nejspíš povede ke snížení ratingu Řecka.“

David Marek také poznamenal, že okud se podaří stabilizovat situaci na finančních trzích, nemělo by to ohrozit makroekonomický vývoj v západní Evropě, na kterou jsme navázáni.

„Druhá věc je: čím více se bude pomáhat problémovým zemím skrz MMF, tím více na to budem přispívat i my. Česká republika nepřispívá přes evropské záchranné mechanismy, ale přispívá přes členství v MMF,“ připomněl David Marek ve Světě o osmé.

Milan Kopp, Roman Chlupatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme