V Česku chybí sládci, mizí v cizině. ‚Jsou žádaní, protože naše pivo je specifické,‘ říká jeden z nich

Vystudují a odejdou do zahraničí. Nejen za zkušenostmi, ale také za větším výdělkem. Takový je osud řady mladých sládků. Na jejich nedostatek si přitom dlouhodobě stěžují tuzemské pivovary. Českou tradici vaření piva pak mladí sládci přivážejí například do Ruska, Japonska nebo Jižní Koreje. Přestože absolventů pivovarnických oborů v Česku přibývá, stále jich je podle Českomoravského svazu minipivovarů nedostatek.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sládek, pivo, pivovarnictví, vaření piva, pivovar, minipivovar (ilustrační foto) | Foto: cerdadebbie/CC0 Creative Commons | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Se sládkem a spolumajitelem Pivovaru Uhříněves Ladislavem Veselým sledujeme chmelovar, tedy proces při výrobě piva, kdy se sladina vaří s chmelem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Sládci míří do Japonska nebo Koreje. ‚Jsou žádaní, protože naše pivo je specifické,‘ říká jeden z nich. Natáčela Zuzana Švejdová

„Dneska se dělá čtrnáctka, takže takové to silnější pivo. Teď se to vaří při 100 stupních. Začíná se ale při 37 s tím, že se voda smíchá se sladovým šrotem. Ten proces trvá v našem případě asi šest hodin,“ popisuje pro Radiožurnál Veselý.

Zkušenosti s vařením piva nasbíral v zahraničí. Právě tam si vyzkoušel různé pivní speciály i odlišnou techniku.

Začínal v Jugoslávii, na šest let se ale usadil také v Japonsku. „Chtěli český typ piva a zajímavé je, že se tam vařila i česká jídla. Čeští sládkové jsou žádaní, protože naše pivo je opravdu specifické. Když jsem to tak pozoroval, tak největší množství sládků bylo z Česka, Německa, ještě tak Belgie a Kanady,“ vyjmenovává Veselý.

‚Tam se pije nejvíc, tam je asi nejlepší pivo‘

Že zájem o české sládky v cizině narůstá, potvrzuje i prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podle něj si zahraniční pivovary pracovní sílu v Česku aktivně vyhledávají samy.

Proč je české pivo pořád nejlepší na světě? Podle znalce z Belgie i díky chmelu ze Žatce

Číst článek

„Když se podívají na spotřebu piva, řeknou si: ‚Tam se pije nejvíc, tam je asi nejlepší pivo, tak si tam odsud pořídíme sládka.‘ To je poměrně častá motivace. Je to třeba Japonsko a Filipíny. Jižní Korea je teď populární. A je to samozřejmě Rusko, kde je velký hlad po českém pivu a českých pivovarnících,“ přibližuje Šuráň.

České sládky nelákají do zahraničí jen nové zkušenosti, zásadní roli hraje také finanční ohodnocení, které je v cizině vyšší, a to i několikanásobně.

Krátce po škole využil takovou možnost i Martin Melzer, který odjel do Švédska. Zahraniční praxe mu pomohla v dalším pracovním postupu. Ve svých 24 letech dělá vrchního sládka v pražském pivovaru U Supa.

„Vařil jsem s jejich sládkem a viděl jsem, jak to tam dělají a co vaří za piva. Mohl jsem si vyzkoušet jiné technologie. Dnes to funguje tak, že pivovary, které přijímají sládka, tak podle mě hlavně koukají na zkušenosti, které získal,“ myslí si Melzer.

Nedostatek sládků v Česku

Minipivovarů v Česku neustále přibývá. Dnes jich jsou po celé republice více než čtyři stovky. Počet sládků je ale podle Šuráně nedostatečný.

138 litrů. Češi loni vypili nejméně piva za posledních padesát let

Číst článek

„Opravdu zkušených sládků je kolem 150. Lidí, kteří vychází ze škol, už je vcelku dost, teď musíme počkat, až dostanou praxi. A to bude určitě trvat tak pět nebo šest let. Teď dobří sládci chybí. Řeší se to většinou tím, že jsou tam zodpovědné osoby, což je zkušený starší sládek, který obhospodařuje tři nebo čtyři pivovary,“ vysvětluje prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Pivovarnický obor v současnosti vyučují čtyři školy. Podle Martina Úlovce z Národního ústavu pro vzdělávání se počet absolventů postupně zvyšuje.

„V roce 2016 jsme v rámci tohoto vzdělávacího programu evidovali třináct absolventů, v roce 2017 to bylo již 27 absolventů. Nárůst pravděpodobně souvisí i s tím, že obecně dochází k nárůstu zájmu ve značkách těch malých pivovarů, zvyšuje se i zájem o investování do minipivovarů,“ upřesňuje Úlovec.

Přesto spotřeba piva v Česku loni mírně klesla. Podle statistik Českého svazu pivovarů a sladoven vypil každý v průměru 138 litrů, tedy meziročně o pět litrů méně.

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme