Slevových portálů je v Česku už 250. Množí se i stížnosti zákazníků
V Česku se rozmáhá takzvaná slevová turistika a s ní roste i počet stížností na zakoupené služby. Slevové servery se staly hitem loni na jaře a od té doby jim prudce rostou tržby. V současné době jich je na českém trhu už 250. Některé podniky, zejména restaurace, začínají ale kvůli slevám prodělávat.
Právě na restaurace si lidé stěžují nejvíc. Za koupené poukázky totiž často slibovanou službu nedostanou.
Podle bývalého majitele slevového portálu Petra Andrýska je to i tím, že obchodníci neumí tuto službu správně využívat a pak nejsou schopni jejich zákazníky uspokojit.
„Sami obchodníci jsou někdy trochu hloupí v tom, že nejsou schopní si to spočítat, jednak kapacitu a jednak i to, jestli na to mají nějakou marži,“ říká Andrýsek.
Fungování slevových serverů by se brzy mohlo zlepšit, informuje redaktorka Alžběta Havlová
Chyba je ale podle Andrýska, který je i jedním ze zakládajících členu Asociace slevových serverů, také na straně zákazníků, kteří pouze využívají slev a bez nich se k obchodníkovi už nevrací.
Česko má v Evropě podle některých informací nejvíce slevových serverů na hlavu. Oddělit zrno od plev by měla právě zmiňovaná asociace, která v těchto dnech vzniká. Oficiálně začne fungovat na konci ledna.
V asociaci bude přibližně 50 portálů. Součástí stanov bude etický kodex, který zajistí, že nespokojenému zákazníkovi portál vrátí peníze. Kromě toho bude pečlivě hlídat nabízené slevy i obchodníky, jestli jsou vůbec schopní své nabídky splnit.
Sdružení Spotřebitel.net zaznamenalo desítky stížností týkajících se slevových voucherů. Nejvíc pak na jednu pražskou restauraci, která odmítala zákazníky s kupóny obsloužit. Kupóny pak propadly.
Podle právníka sdružení Miroslava Humla tak vedení podniku spáchalo trestný čin podvodu: „Tyto slevové kupóny propadají, takže když je nevyčerpáte do konce roku, jak se stovkám až tisícům lidí stalo, získala restaurace poměrně zajímavý majetkový prospěch. Kdyby tyto kupóny stály 300 korun, tak za tisíc neobsloužených klientů získává 300 000 korun. A těch voucherů bylo podle slevových portálů prodáno až 15 000.“
Nepochopení obchodníků i zákazníků
Myšlenka slevových serverů byla původně docela jiná, měl to být hlavně marketingový nástroj. Nabízené slevy měli lidem ukázat něco nového a nabídnout jim zážitek. A počítalo se s tím, že lidé se pak budou do restaurací a jinam vracet i bez slev.
„Chci upozornit na svou značku a nabídnout to, co nejlíp dělám a přitáhnou tam nové zákazníky, které chci nadchnout během jejich návštěvy. Bohužel kvůli špatné komunikaci ze strany některých slevových serverů a z nepochopení poskytovatele je to jen obchodní nástroj, jak si tam natáhnout spoustu zákazníků a dostat peníze dopředu,“ vysvětluje Dan Farkaš z Asociace slevových serverů.
Špatná pověst slevových portálu je podle Dana Farkaše chybou všech stran. „Problém je u slevových serverů, kterých se objevilo neskutečné množství a protože bariéra vstupu do podnikání je nízká, pustili se do toho i lidé, kteří nemají zkušenosti s podnikáním. Spousta poskytovatelů slev si nespočítá dopředu, co je pro ně výhodné.“
Problém je podle něj i v personálu, který není dostatečně proškolen a k lidem se slevovými kupóny se chová nevhodně. A v neposlední řadě jsou to prý i samotní zákazníci, kteří podnikají slevovou turistiku, nebo jsou příliš důvěřiví a neověří si ani serióznost slevového portálu, podnik nabízející slevu, ani to jestli jde skutečně o slevu.
