Sněmovna podpořila finanční ústavu navzdory návrhům na odročení a dopracování

Poslanci v prvním kole podpořili návrh finanční ústavy, která má zavést omezení pro zadlužování státu. Ústavní zákon počítá například se stanovením maximálního limitu pro výši vládního dluhu nebo se vznikem Národní rozpočtové rady. Opozice ale volá po změnách a po prováděcím zákonu. Návrhem se teď bude zabývat sněmovní rozpočtový výbor.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna 15.6.2012 | Foto: Filip Jandourek

Pokud návrh projde parlamentem, kabinet bude muset v případě, kdy schodek rozpočtu překročí 50 procent HDP, vždy požádat sněmovnu o důvěru.Tato hranice se ale ještě nejspíš změní.

Stejně tak hranice 45 procent HDP, při jejímž dosažení bude vláda muset snížit výdaje nejméně o tři procenta a zastropovat je na další tři roky. Také by se měl zastavit růst platů v oblasti veřejných institucí

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Ondřej Houska zjišťoval, jak v Evropě bojují proti zadlužování státu

ČSSD se nelíbí, že vláda chce novými pravidly svázat až své nástupce. Vládní návrh navíc sociální demokraté považují za zastaralý a neodpovídající aktuální míře zadlužení státu.

„Sociální demokracie bude jednoznačně požadovat, aby během projednávání na půdě parlamentu došlo k úpravě klíčových parametrů tohoto návrhu zákona, zejména pokud jde o reakce vlády a jednotlivá pásma zadlužení, při kterých by takovéto reakce vlády měly nastat,“ potvrdil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Protože jde o změnu ústavy, vláda hlasy opozice potřebuje. Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 věří, že se dohodnou.

„Vláda chce prosadit finanční ústavu, a pokud ji chce prosadit, tak logicky musí akceptovat připomínky opozice. Jen pevně doufám, že se jedná o tyto připomínky a že nebudou vymýšleny další a další zástupné důvody, že sociální demokracie finanční ústavu skutečně chce,“ uvedl.

Evropě jde hlavně o každoroční schodek rozpočtu

Jiné evropské státy už zákony zakazující tvorbu dalších dluhů přijaly. V prosinci 2011 se 25 zemí Evropské unie shodlo na přijetí takzvané rozpočtové smlouvy neboli fiskálního paktu.

V něm obsažená dluhová brzda se ovšem na rozdíl od české verze primárně týká každoročního státního rozpočtu. Limity pro snižování absolutního státního dluhu nicméně obsahuje také.

Evropské země by se tak podle fiskálního paktu v dobrých časech neměly zadlužovat téměř vůbec, maximálně do výše půl procenta HDP.

Česko se k normě jako jediná země vedle Velké Británie odmítlo přidat. Důvodem byl zejména nedostatečný domácí souhlas.

Prezident Václav Klaus prohlásil, že pokud se republika k paktu připojí, normu nepodepíše. Premiér Petr Nečas pak kritizoval zaměření evropské dluhové brzdy na schodky státního rozpočtu. Chtěl naopak větší důraz na absolutní výši státního dluhu.

Lucie Husárová 1, Jakub Šídlo, Ondřej Houska, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme