Americká reforma finančního trhu prošla Sněmovnou reprezentantů. Čeká ji ještě hlasování v Senátu. Podle očekávání ji ale demokratická většina prosadí i v horní komoře.

15:03 1. července 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Bílý dům mluví o nejpřevratnější legislativě od 30. let minulého století. Tehdy vláda prezidenta Roosevelta reagovala na burzovní krach z roku 1929.

Také nynější reforma má být odpovědí na finanční krizi posledních let. Počítá mimo jiné se zpřísněním pravidel pro komplikovaný trh s takzvanými deriváty. Právě rizikové chování finančníků v téhle oblasti trhu je považované za jednu z hlavních příčin krize.

Mají také vzniknout nová pravidla pro záchranu bank v potížích – vláda bude mít v ruce nástroj, jak je převzít a likvidovat, aniž by na to musela použít peníze daňových poplatníků. Počítá se i s větší ochranou drobných žadatelů o hypotéky a jiné typy úvěrů.

Podle amerického novináře žijícího v Praze Erika Besta, vydavatele Fleet Sheet, je nejdůležitější to, že určité finanční ústavy budou muset snížit svůj dluh a zvýšit kapitál.

Best se také neobává toho, že by regulace nějak zasáhla do hospodaření státu. Podle novináře spíš následky ponesou klienti bank: „Bude to financováno z bankovního sektoru, je ale možné, že to bude znamenat větší zátěž pro klienty a pro samotné banky. To může třeba snížit zisk bank o pět až deset procent a nakonec zvýšit úrokové sazby a může to zvýšit určité bankovní poplatky.“

Milan Kopp, Vít Pohanka, Markéta Bartošová, Lenka Rafaelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít