Sněmovna schválila snížení daní z příjmu
Čtyři miliony Čechů mají už od začátku příštího roku najít na výplatních páskách více peněz. Hlasy všech přítomných poslanců dnes totiž sněmovna schválila vládní novelu zákona o snížení daní z příjmů. Pokud tuto předlohu podpoří také senát a podepíše ji prezident republiky, přilepší si lidé s měsíčními příjmy do 30 tisíc korun hrubého. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky z ČSSD pomůže sněmovnou dnes schválené snížení daní devadesáti procentům všech daňových poplatníků. "Průměrné snížení se bude pohybovat mezi 4.000 až 4.700 korunami na jednoho daňového poplatníka. Nejvýrazněji se dotkne osob s příjmy do 30.000 korun hrubého měsíčně," řekl Sobotka.
Snížení daní podpořila i opozice
Vládní novelu zákona o snížení daní podpořila i opozice. Šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý potvrdil, že pro normu hlasovali, ale doufají, že teď jejich návrhy včetně snížení daní všem, prosadí v senátu. "My říkáme, že ve jménu lepší kroků nemají být krůčky ničeny, nicméně zároveň říkáme, že předložíme návrhy, které budou znamenat snížení daní všem a budou znamenat snížení ne o stokoruny, ale o tisícikoruny," řekl Českému rozhlasu Tlustý.
Také komunisté považují snížení daní pro nejnižší příjmovou skupinu za pozitivní krok. Mrzí je ale, že neprošly jejich návrhy, které by přinesly více peněz do státního rozpočtu. Ještě před hlasováním o podobě daní upozornil šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek, že vládní návrh je výsledkem dlouhodobě hledaného kompromisu a nějaké podstatné změny jsou pro koaliční partnery nepřijatelné.
Zákon by měl daně snižovat lidem s příjmy do 30.000 korun hrubého měsíčně. Tato příjmová kategorie ušetří ročně téměř 3000 korun. Lidé s příjmy do 20.000 korun měsíčně ušetří za rok přes 4.000 korun. U vyšších mezd roční úspora činí několik stovek korun. Právě to kritizuje ODS. Vadí jí, že zákon nesnižuje daně lidem s vyššími příjmy.
Ministerstvo financí odhaduje, že po přijetí zákona se sníží příjmy státního rozpočtu v roce 2006 asi o deset miliard korun. Navíc zhruba o čtyři miliardy korun budou sníženy příjmy rozpočtů krajů a obcí. Snížení inkasa daně z příjmů však již vláda započetla při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2006 a při projekci základních parametrů návrhu rozpočtu na rok 2007.
Novela se bude týkat i živnostníků
Nejnižší sazba daně z příjmu klesne ze současných 15 na 12 procent. Zároveň by se také zvýšil roční příjem, který bude touto sazbou zdaňován. Zatímco dosud stát takto zdaňoval příjmy do 109.200 Kč ročně, nově by to mělo být do 121.200 Kč ročně. Druhá nejnižší sazba klesne z 20 na 19 procent a bude platit pro příjmy od 121.200 do 218.400 Kč za rok.
Novela dále upravuje drobným živnostníkům takzvané výdajové paušály. Zatímco při normálním placení daní si podnikatelé musejí schovávat všechny doklady a složitě si vypočítávat daně, při využití paušálů stačí pro výpočet daně celkové příjmy. Podnikatelé si odečtou určité procento příjmů jako výdaj a ze zbylé části si vypočtou daň.
Vláda původně navrhovala, aby se paušály zvedly na 50 procent. Poslanci sněmovního rozpočtového výboru ale nakonec prosadili výdajové paušály v ještě větší výši. Zemědělci budou moci dát do nákladů 80 procent svých příjmů, řemeslníci 60 procent, 50 procent bude paušál u ostatních činností a u některých dalších pouze 40 procent. Nyní jsou výdajové paušály 25 procent obecně a 50 procent pro zemědělce.
Na výdajových paušálech nejméně vydělají například právníci, lékaři či tlumočníci a majitelé nemovitostí. Paušál je přitom pouze možností, kterou mohou podnikatelé využívat. Ten, kdo se k nim neuchýlí, musí nadále vést účetnictví a evidovat všechny doklady. Nyní podle některých informací paušály využívá asi 260.000 z 1,2 milionu podnikatelů.
Ekonomové: Změna se dala očekávat
Podle hlavního ekonoma Raiffeisen Bank Pavla Mertlíka koresponduje poslanci schválené snížení daní s ostatními daňovými změnami. Během posledních tří let se totiž snížila daň z přijmu právnických osob. Na druhou stranu ale v loňském roce významně stouplo zdanění v oblasti daní z přidané hodnoty.
"Tyto pohyby jdou proti sobě a jejich výsledkem je zhruba udržení složené daňové kvóty na stejné úrovni, kolem šestatřiceti procent. Z hlediska mezinárodního srovnání to znamená, že Česká republika má složenou daňovou kvótu nižší, než je průměr Evropské unie, který je asi jednačtyřicet procent, má ji druhou nejnižší v regionu střední Evropy, Slovensko je ovšem na úrovni kolem třiceti procent," komentoval Pavel Mertlík.
