Sněmovna schválila vyšší DPH, potraviny a léky zřejmě podraží

Dolní sazba daně z přidané hodnoty se od příštího roku zvedne na 14 procent. O rok později bude platit jednotná sazba 17, 5 procenta. Vládní návrh zákona, který tuto změnu zavádí, schválila hlasy koaličních poslanců sněmovna. Normu teď posoudí Senát.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanecká sněmovna | Foto: Tomáš Adamec

Zvýšení daně z přidané hodnoty zdraží například potraviny, léky, knihy, služby nebo hromadnou dopravu. Vláda argumentuje tím, že peníze potřebuje na financování důchodové reformy. Opozice ale změny kritizuje, podle ní zatíží především nízkopříjmové skupiny obyvatel.

„Je obvyklé, že potraviny či důležité služby nebo zboží zdravotnického charakteru a podobně je mnohem levnější z hlediska jiné sazby DPH. Tohle podle našeho názoru nepřinese nic do státní kasy, jen to potrápí velké množství lidí,“ uvedl poslanec ČSSD Milan Urban.

Kabinet ale slibuje, že těm, na které mají změny dopadnou nejvíc, tedy rodinám s dětmi a důchodcům, bude zvýšené náklady kompenzovat.

"Tyto věci jsou kompenzovány rodinám s dětmi zvýšením odečitatelné položky z daně na dítě a samozřejmě nárůst cen bude kompenzován i valorizaci důchodů. Takže to na skupiny, které skutečně jsou nějakým způsobem zasaženy, dopadne tak, že to bude kompenzováno,“ uvedl premiér Petr Nečas.

Podle něj navíc k žádnému drastickému zdražovaní nedojde. To potvrdil i ministr financí Miroslav Kalousek. „Vyjdeme-li ze zkušeností z jiných zemí i ze zkušeností, které máme z minula, tak nemůžeme předpokládat vyšší příspěvek indexu spotřebitelských cen, nebo vyšší zdražení o více než jedno maximálně o 1,2 procenta. Sezónní vlivy na ceny potravin jsou několikanásobně vyšší než bude tento příspěvek z DPH,“ řekl ministr.

V diskusi proti schválení zvýšení DPH vystoupila řada opozičních poslanců. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka prohlásil, že jde o další experiment na občanech této země. „Lidé zaplatí ze svých peněženek ročně navíc až 27 miliard korun v důsledku tohoto zvýšení DPH. Kdyby vláda tvrdila, že se nezdraží, tak by nemohla započítat zvýšené výnosy DPH do příjmů státního rozpočtu,“ řekl Sobotka.

Ekonomové chtějí nejdřív úspory

„Výdaje domácností vzrostou asi o sto korun měsíčně na osobu, u nízkopříjmových domácností s dětmi zhruba o dvacetikorunu více,“ předpokládá analytik ČSOB Petr Dufek. „Není příliš na výběr, jestli zvyšovat daně a šetřit, když už dnes si stát musí půjčovat více než sto miliard korun,“ říká.

Daňovým změnám ale podle Dufka měly předcházet radikální úspory, především ve výdajích na fungování státu, zdravotnictví a školství. Zmiňuje například zbytečně velký počet škol i přes neustále klesající počty žáků nebo velký rozsah bezplatné zdravotní péče.

Podle Josefa Vostatka z Vysoké školy finanční a správní bude mít zvýšení DPH především negativní důsledky. „Dopad vyšší DPH více pocítí ti nejchudší. Bude to mít vliv i na úspory, protože se zvýší inflace, znehodnotí se úspory v bance i mzdy zaměstnanců,“ míní Vostatek.

Věra Pfeifferová, Martina Spěváčková, bre, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme