Snižování deficitu je podle ekonomů otázkou vůle šetřit
Ministr financí Eduard Janota na jaře navrhne druhý balíček úsporných opatření pro rok 2011 a další léta. Nový úsporný balík se neobejde bez rozsáhlé změny zákonů.
Podle ministra Janoty je nutné snížit například povinné sociální výdaje státu a příspěvek na stavební spoření. Důležité je také otevřít diskusi nad větší progresí zdanění. Politici by se podle Janoty měli snažit snížit deficit rozpočtu pod pět a půl procenta HDP.
"Podle mě je to strašně málo ambiciózní vize. Když se podívám na současný balíček, tak excelovský soubor, který je přílohou státního rozpočtu a každý si ho může najít na webových stránkách sněmovny, uvádí, že za rok vzrostou výdaje o tři procenta. Čili my vůbec nešetříme, my naopak více utrácíme - i po balíčku," uvedl pro Rádio Česko analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Podle něj jsou Janotova opatření hlavně o zvyšování daní. "To je velký podraz, protože politici nám de facto říkají - pardon za ta dvě poslední volební období, kdy jsme vůbec nešetřili. Nyní to musíte zaplatit vy občané, hlavně střední třída. Naopak každý ministr by měl přijít za premiérem s návrhem, kde by mohl ušetřit 5 až 7 procent z přidělených peněz. To se ale bohužel neděje," konstatoval analytik.
O úsporných opatřeních navržených ministrem Janotou hovořil na Rádiu Česko analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Prostor pro úspory vidí Michl ve škrtech na provozních výdajích - kolik stojí veřejné zakázky, jak se rozdělují. "Tam se dá ušetřit tolik, že nebude potřeba zvyšovat daně. Je to jenom o vůli šetřit, něco dělat," vysvětlil Michl.
Nejhorší, co si podle ekonoma deficitní hospodaření ČR s sebou nese, jsou úroky a nárůst dluhu. "My budeme platit do tří let každý rok 100 miliard korun jenom na úrocích, a z dluhu nezaplatíme ani jednu korunu. Druhý problém je v tom, že dluhopisy, které emitujeme, kupují banky a je lepší, když banky mezi sebou soupeří o klienty, než aby místo toho kupovaly dluhopisy," uvedl Michl.
Šance České republiky na přežití krize v současném stavu veřejných financí je podle Michla poměrně nízká. "Česká republika zatím není ve velkém průšvihu. Bojím se, že nás zatím nic nemotivuje k tom, abychom se o deficit starali, abychom zastavili zadlužení, jsme strašně laxní," řekl.
Co se týče výhledu do budoucna, česká ekonomika se podle něj může vrátit ke slušnému růstu, ale musí vyřešit dva problémy. "Tím prvním jsou veřejné finance - ten má vláda ve svých rukou. A tím druhým je zaměstnanost - na ni by se měli zaměřit hlavně regionální politici," doporučil Aleš Michl.
