Sobotka v Rize láká čínské investory, chce exportovat české potraviny

Šestnáct evropských zemí začalo v lotyšské Rize jednat s Čínou. Summit ve formátu 16+1 potrvá dva dny. Česko zastupuje premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Chce především přilákat čínské investice a na druhou stranu podpořit český vývoz. Sobotka hodlá v Rize řešit i migrační krizi a přijetí Srbska a Makedonie do Evropské unie.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Bohuslav Sobotka na summitu zemí střední a východní Evropy s Čínou | Foto: Vláda České republiky

„Usilujeme o čínské investice, které by podpořily zaměstnanost. Snažíme se také zlepšit export české zemědělské produkce do Číny,“ řekl Českému rozhlasu Bohuslav Sobotka.

„V současné době jsou v Evropě velké přebytky, klesají ceny mléka a vepřového. Čínu vidíme jako možné odbytiště pro naše zemědělce,“ dodal předseda české vlády. Zájem o zemědělské a potravinářské výrobky potvrdil už i čínský premiér Li Kche-čchiang.

Premiéra na summitu doprovází podnikatelská delegace v čele s viceprezidentkou hospodářské komory Irenou Bartoňovou Pálkovou.

Sobotka chce cestu do Rigy využít také k bilaterálním schůzkám především s premiéry z oblasti Balkánu. Na okraj víkendového summitu se setkal s premiéry Chorvatska a Makedonie. Politici hledali řešení migrační krize a mluvili také o možné integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie.

Schůzky ve formátu 16+1 probíhají každoročně od roku 2012. S Čínou na nich diskutuje 11 členů Evropské unie a pět dalších zemí z Balkánu. Skupina se soustředí na rozvoj v oblastech investic, dopravy, financí, vědy, školství a kultury. Prioritami ekonomické spolupráce jsou rozvoj infrastruktury, špičkové technologie a ekologicky šetrné technologie.

Hlavním výstupem letošního summitu by měly být takzvané Rižské směrnice, sdělil novinářům úřad české vlády. Dokument vytyčuje hlavní směry spolupráce v rámci platformy včetně právě konkrétních projektů na rok 2017.

Výsledkem jednání bude memorandum, podle kterého by se mělo v České republice i příští rok konat investiční fórum s čínskou účastí. Česko usiluje také o organizaci jednání skupiny 16+1 o letectví.

„Chceme zorganizovat fórum, které by podpořilo možnosti certifikace našich letadel tak, abychom je mohli posílat do Číny," vysvětlil Sobotka.

Česko v březnu s Čínou uzavřelo dohodu o strategickém partnerství. O vztazích zemí se rozproudila debata po nedávné schůzce ministra kultury Daniela Hermana z KDU-ČSL s tibetským duchovním dalajlamou.

Partnerství s Čínou: minus 422 miliard, vývoz klesá a na velké investice se čeká

Číst článek

Prezident, premiér a předsedové parlamentních komor po něm vydali prohlášení, jehož celé znění najdete na konci článku, ve kterém se od jeho postupu distancovali. Kritici tvrdí, že prohlášení je projevem vazalství Česka.

Jako důvod vstřícné politiky vůči Číně a vzniku strategického partnerství mezi oběma zeměmi se často skloňuje potřeba rozvíjet byznys. Jenže jaký reálný dopad zatím oteplení v česko-čínských vztazích přineslo? Podle analytičky Českého rozhlasu nijak převratný.

Rozvoj česko-čínských vztahů má ale podle premiéra Sobotky konkrétní pozitivní výsledky. Stránky české vlády jmenují například nárůst investic, posílení českého exportu a tři přímá letecká související s nárůstem čínských turistů.

Jaromír Marek, Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru