Výdaje na dávky v nouzi klesají, jsou nejnižší za 7 let. Lidé s malým příjmem na podporu už nedosáhnou

Výdaje na dávky pro lidi v nouzi letos dál výrazně klesají a jsou nejnižší za posledních sedm let. Od ledna do září úřady na příspěvcích na živobytí, doplatcích na bydlení a mimořádné okamžité pomoci vyplatily 3,35 miliardy korun, tedy zhruba o pětinu méně než loni. Proti roku 2014 je částka dokonce o tři pětiny nižší.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příspěvky na živobytí vyšly za první tři čtvrtletí na 2,1 miliardy korun, loni to bylo 2,63 miliardy. (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Vyplývá to z údajů ministerstva práce o vyplacených dávkách. Podle nich ubylo příjemců pomoci. Česko má nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a výdělky rostou.

Od ledna do září se ze sumy na dávky v hmotné nouzi, kterou má resort pro letošek ve svém rozpočtu, využilo 52 procent. Loni se v prvních třech čtvrtletích vyplatilo 4,12 miliardy korun, letos 3,35 miliardy. Úřady poslaly potřebným v září 92 100 dávek, loni 109 000.

Z rozpočtu dostane ministerstvo práce o 5,9 miliardy více, než navrhovala Schillerová

Číst článek

Nejvíc příjemců a nejvyšší výdaje byly v roce 2014. Tehdy se v prvních třech kvartálech využilo 8,51 miliardy korun a úřady v září lidem poslaly 234 100 dávek. Proti roku 2016 je letošní vydaná suma poloviční a poloviční je i počet příjemců.

Příspěvky na živobytí vyšly za první tři čtvrtletí na 2,1 miliardy korun, loni to bylo 2,63 miliardy. Před rokem v září úřady vyplatily 71 300 těchto dávek, letos 58 700. O 4200 ubylo meziročně i příjemců doplatku na bydlení, teď jich bylo 30 500. Od ledna do září do doplatků putovalo 1,21 miliardy korun, ve stejném období loni 1,44 miliardy. Téměř o pětinu méně se rozdělilo i na mimořádnou okamžitou pomoc, počet příjemců se ale téměř nezměnil.

Navýšení minima

Dávky v hmotné nouzi se vypočítávají podle životního minima, s nímž se příjem žadatelů srovnává. Zjišťuje se, jestli mají na pomoc od státu nárok. Pro samotného dospělého minimum činí 3410 korun, pro děti a další dospělé v rodině je nižší. Částka se upravila v lednu 2012, od té doby je stejná. Výdělky v Česku ale postupně rostou, řada lidí s malým příjmem tak na podporu už nedosáhne.

Na jaře bylo v Česku téměř 24 000 bezdomovců, z toho 2600 dětí. Více než třetina žila v Praze a na Ostravsku

Číst článek

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhovala zvýšení minima už loni, a to zhruba o 11 procent. V koalici neuspěla. Letos začátkem září na jednání sněmovního sociálního výboru řekla, že kabinetu v říjnu dá návrh znovu a že věří, že ho vládní kolegové ještě ten měsíc schválí. Ministryně dodala, že v rozpočtu na příští rok už na navýšení peníze má. Před nedávnem zmínila, že bude navrhovat o něco vyšší přidání než loni kvůli letošnímu růstu cen, a to nejspíš o 13 procent. Vláda text nařízení zatím neprojednávala, ještě návrh na svém webu nezveřejnila.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v minulosti několikrát řekla, že by se minimum mělo navýšit až po revizi dávek. Ministryně práce začátkem letošního roku oznámila, že její úřad na vyhodnocení a případných změnách pomoci od státu začal pracovat. Úpravy se měly týkat hlavně dvou dávek na bydlení. Podle návrhu, který se objevil před prázdninami, se měla pravidla vyplácení zpřísnit a doplatek se měl zrušit. Maláčová ale uvedla, že to byl jen pracovní materiál, který z jejího resortu unikl.

Změny dávek na bydlení i další opatření proti chudobě by měla do konce listopadu připravit komise. Podle některých politiků jsou výdaje na dávky příliš vysoké a pomoc od státu se zneužívá. Odborníci na sociální problematiku s tím nesouhlasí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme