Cena povolenek i tlak na útlum těžby. Sokolovská uhelná plánuje snížit emise oxidu uhličitého o 40 %
Sokolovská uhelná chce během následujících dvou let snížit emise oxidu uhličitého zhruba o 40 procent. Při postupném útlumu zpracování uhlí chce začít využívat ve své elektrárně ve Vřesové zemní plyn. Důvodem je podle předsedy dozorčí rady a hlavního majitele Sokolovské uhelné (SUAS) František Štěpánek celoevropský tlak na útlum těžby a zpracování uhlí, který se promítá do cen emisních povolenek.
Sokolovská uhelná nyní provozuje na Sokolovsku dvě elektrárny, uhelnou v Tisové a paroplynovou ve Vřesové. Elektrárna ve Vřesové zatím využívá unikátní technologii zplyňování uhlí.
Nové elektrárny Česko podle expertů potřebuje. Bez nich si energetickou soběstačnost neudrží
Číst článek
A ačkoli jde o jednu z nejekologičtějších forem energetického využití uhlí, jsou náklady na provoz kvůli emisním povolenkám vyšší než u uhelné elektrárny v Tisové. Paroplynová elektrárna tak zřejmě přejde na vytápění zemním plynem nebo kombinaci zdrojů. Stovky lidí, kteří ale zatím pracovali na zpracovatelské části, tím přijde o práci.
Sokolovská uhelná nyní vypouští okolo pěti milionů tun oxidu uhličitého, za dva roky to mají být jen tři miliony tun, a to právě díky tomu, že přejde částečně na zemní plyn, který má vyšší výhřevnost.
Při výrobě energie z plynu je podle Štěpánka na megawatthodinu energie potřeba třetina povolenek ve srovnání s tím, kolik jich je nutné uplatnit při výrobě z uhlí.
„Pokud dochází k tomu, že cena povolenek leze nahoru, tak je to příklon k tomu, aby se vyráběla elektřina ze zemního plynu. My jsme za poslední dva roky investovali 1,25 miliardy do paroplynové elektrárny. Takže máme elektrárnu, která je schopná jet od nuly do 100 procent a v jakékoliv kombinaci na zemní nebo námi vyráběný energoplyn z uhlí,“ popsal Štěpánek.
Budou stačit desítky lidí
Jenže, jak upozornil Štěpánek, pokud bude fungovat elektrárna na zemní plyn, bude stačit na obsluhu pár desítek lidí namísto stovek, které se podílely na technologii zplyňování uhlí. „Je pro mě zvláštní situace, když Tisová, kterou jsme získali od ČEZ v nějakém stavu, jede na výjimky, zatímco Vřesová je hluboko pod limity, ale přesto kvůli povolenkám budeme odstavovat něco na Vřesové, a ne na Tisové,“ podotkl Štěpánek.
Sokolovská uhelná měla loni tržby za vlastní výrobky, služby a zboží v celkové výši 6,7 miliardy korun. Z toho 3,7 miliardy tvořily příjmy z prodeje energií. Z toho elektřina tvořila 3,4 miliardy korun. Za pevná paliva firma utržila 2,2 miliardy korun. Sokolovská uhelná loni skončila v zisku 374 milionu korun po zdanění.
