Soukromí investoři oznámí Řecku, jestli mu odpustí dostatek dluhů
Řecko se dnes dozví, jak velkou část jeho dluhů mu jsou soukromí investoři ochotni odpustit. Banky a další soukromí věřitelé mají do dnešního večera oznámit, jestli souhlasí se smazáním až tří čtvrtin z toho, co Řekům v minulosti půjčili.
Řecký dluh se tak má do roku 2020 snížit na 120 procent hrubého domácího produktu země. Dnes přesahuje 160 procent. Po snížení dluhového břemene se Řecko podle eurozóny a Mezinárodního měnového fondu dokáže postavit na vlastní nohy.
Klíčové bude, jak velká část soukromých investorů se do dnešní jednadvacáté hodiny k výměně svých dluhopisů přihlásí. Pokud to nebudou ani dvě třetiny, celý plán spadne pod stůl a Řecko pravděpodobně zbankrotuje.
Čeká se ale, že ke smazání velké části dluhů bude ochotno dost věřitelů. Zbylé pak zřejmě Atény k souhlasu přinutí pomocí zvláštního zákona.
O odpuštění řeckých dluhů mluvila ve Světě o jedné ekonomka Ilona Švihlíková z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů a spolupracovník ČRo Ivan Kytka
„Řecko jednoznačně říká, že pokud by nezískalo souhlas absolutní většiny investorů, že by muselo přikročit k neřízenému bankrotu, to znamená, že nabízí ještě jednu z těch lepších variant. Já si myslím, že to očekávání 86-90 procent je poměrně realistické,“ říká ekonomika Ilona Švihlíková z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů.
Po odpisu velké části soukromých dluhů dostane Řecko další záchranné půjčky od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu.
Pokud by se dnes výměnu dluhopisů podařilo úspěšně dokončit, měl by se státní dluh Řecka snížit ze současných 350 miliard eur o 107 miliardy eur. Bankrot Řecka společně s druhým záchranným úvěrem ve výši 130 miliard eur nemusí být odvrácen.
„Přece jen tam je stabilizace na úrovni 120 procent k hrubému domácímu produktu, což je pořád dosti vysoká výše. Konečně se uznalo za důležité, že dluhy musejí být odepisovány. To znamená, že jsou nesplatitelné, což je bezesporu pokrok. Obávám se, že bude potřeba tyto kroky opakovat,“ vysvětluje Švihlíková.
Británie se připravuje na možný krach eura
Britští poslanci včera vyzvali ministry britské vlády, aby okamžitě připravili plán, jak by se země mohla připravit na krach a rozpad eurozóny. Obávají se totiž, že částečný kolaps eura se nedá vyloučit.
„Poslanci chtějí, aby ministerstvo financí mělo přesnou statistiku o tom, jak velké finanční závazky mají britské banky, pokud jde o řecké dluhy, a co by to znamenalo, pokud by musely celý dluhy odepsat. Jaké by to mělo dopady na balanční zprávy britských bank,“ vysvětluje spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Kytka.
Britské banky nejsou zdaleka tak vystavené řeckým dluhům jako banky italské nebo francouzské, ale mohla by se snížit jejich solventnost.
Některé z nich měly v roce 2008 velké potíže. Některé byly privatizovány a stále se ještě z dluhů úplně nedostaly.
Británie se možného krachu eura bojí, přestože má svoji libru. 60 procent britského zahraničního obchodu a hlavně odbytu britských firem a podnikatelů totiž proudí do zemí eurozóny.
„Pokud by tamější banky přestaly mít finanční prostředky na to, aby platily za obchod, tak by to mělo nepříznivý dopad i na bankovní konta velkých firem, které do eurozóny vyvážejí. Britská vláda by musela mít nějaký záchranný plán nějakých překlenovacích půjček,“ říká Kytka.
Nepříznivá nálada v eurozóně na burzách táhne dolů také londýnskou burzu a v akciích velkých britských a světových firem mají britské penzijní fondy velké prostředky. Firmy musí odkládat stále větší prostředky na vyplácení penzí svým bývalým zaměstnancům.
