Španělsko asi částečně znárodní třetí největší banku v zemi

Španělsko zřejmě částečně znárodní třetí největší banku v zemi. Skupina BFA, která vlastní banku Bankia, požádala o státní půjčku v objemu skoro pěti miliard eur. Podle řady odhadů tak dost možná nastává akutní fáze krize ve španělském bankovním sektoru, která může mít vážné dopady pro celou eurozónu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident španělské banky Bankia Rodrigo Ratona tiskové konferenci v Madridu

Prezident španělské banky Bankia Rodrigo Ratona tiskové konferenci v Madridu | Zdroj: Reuters

Bankia je v problémech hlavně kvůli špatným půjčkám do nemovitostí. „Státní pomoc určitě pomoci může. Řada španělských bank bude potřebovat kapitálové injekce, protože se potýkají s problematickými úvěry v realitním sektoru. Prakticky jediným východiskem při uzavřených kapitálových trzích je pro tyto banky obrátit se na stát,“ říká hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

„Odhady toho, kolik dalších miliard bude potřeba na pomoc španělským bankám utratit, se různí. Nejpesimističtější, nebo nejrealističtější, počítají s tím, že španělský bankovní sektor potřebuje na pokrytí špatných úvěrů zhruba 50 miliard euro, což je více jak pět procent španělského HDP,“ vysvětluje Bureš.

Podle něj velké banky není možné nechat padnout: „Řadu menších záložen je možné nechat padnout nebo skoupit většími konkurenty. Větší banky není výhodné padnout neřízeně. Určitá pomoc je na místě. Mohlo by to totiž vyvolat problémy v konkurenčních bankách, mohla by se šířit finanční nákaza.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci na španělském bankovním trhu mluvil ve Stalo se dnes na radiožurnálu hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš

„Pomoc nakonec může být taková, že na ni daňoví poplatníci nemusejí tratit. Určitým modelem může být přístup Spojených států, jejichž program na podporu bankovního sektoru nakonec přes poměrně vysoké počáteční výdaje skončil v plusu.“

Ekonom se domnívá, že si Španělsko může pomoc dovolit, pokud trochu rozvolní své fiskální rozpočtové cíle na nejbližší roky.

„V tuto chvíli Španělsko slíbilo Bruselu, že do konce roku 2013 srazí deficit rozpočtu pod tři procenta HDP. To samo o sobě je tak nesmírně tvrdý cíl, že by tam pak prostředky na pomoc bankám nezbyly. Na druhou stranu, pokud si Španělsko řekne, že prioritou je pro něj rekapitalizace bankovního sektoru a trochu pomalejší vyrovnání schodku veřejných financí, což je vhodnější cesta, tak k tomu prostor má a může své cíle přednastavit,“ uzavírá Bureš.

Ondřej Houska, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme