Španělsko je na kraji dluhové propasti. Lidovci hodlají škrtat
Španělské volby mají jasného vítěze - konzervativní Stranu lidovou. Lidovci přebírají od socialistů vládu nad zemí, která je v hluboké krizi a Španělé se tak mohou připravit na hluboké pravicové reformy.
Španělsko, tedy pátá největší ekonomika v Evropě, nemá v porovnání s HDP tak velký veřejný dluh, problémem je ale aktuální rozpočtový schodek. I ten je důvodem stále vyšších úroků na státní dluhopisy.
Proto je teď Španělsko na kraji dluhové propasti, a proto je teď z úst španělských lidovců nejčastěji slyšet slovo „úpravy“, jinak řečeno „škrty“. Kde se ale může šetřit, aby to nezadusilo už tak téměř nulový hospodářský růst?
„Myslím, že samotný předpoklad otázky, zda úsporná opatření podkopávají růst, není správný, přinejmenším tady ve Španělsku. Naopak. Správně udělané úsporné opatření může mít krátkodobě velmi expanzivní efekt,“ říká ekonom Fernando Navarrete z Nadace pro sociální analýzy a studia.
Budoucí premiér a jeho lidovci ale nejsou právě sdílní, pokud jde o jejich plány na ozdravění ekonomiky. Říkají, že kdyby řekli pravdu o tom, co mají v plánu, lidé by je asi v takové míře nebyli volili.
Španělé musí přinést oběti
Velkou bolestí Španělska je málo konkurenceschopná ekonomika. V téhle souvislosti je kritizována přebujelá byrokracie i příliš regulované podmínky pro podnikání .
Jeden z předních lidovců prohlásil, že Španělsko si žilo nad poměry a bude muset přinést veškeré potřebné oběti, aby se dostalo z nynější svízelné situace. Každý v té době věřil, že je bohatý, ohromně se rozvinul konzum, banky rozdávaly hypotéky prakticky komukoli.
O tom, v jakém stavu se nachází španělská ekonomika a jakým způsobem ji chce nová vláda začít oživovat, mluvila v pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu spolupracovnice ČRo ve Španělsku Ľubica Zlochová
Podle Fernanda Navarreteho ne všechno, co vláda socialistů udělala, bylo špatné. Přesto k ní má jednu zásadní výtku:
„Nezodpovědná rozpočtová politika. V letech prosperity rostly veřejné výdaje rychleji, než rostla ekonomika.“
Navarrete se zmiňuje o takzvaném spreadu neboli rizikové prémii, což je slovo, které tu snad za chvíli budou učit i ve školkách. Konkrétně jde o rozdíl mezi úroky na španělské a německé státní dluhopisy. Média neustále popisují, o kolik zase stoupla, a tedy jak se snižují vyhlídky pro Španělsko.
Právě rizikovou prémii by mělo podle přesvědčení Fernanda Navarreta a politiků Strany lidové umravnit už jen to, že mají stabilní vládu, která slibuje důvěryhodná úsporná opatření. A to bude podle něj ten správný startér.
Musí přijít reformy
Přijít musejí ale i reformy. Konkrétně zpevnit bankovní sektor anebo snížit na evropské poměry obří, skoro dvaadvacetiprocentní nezaměstnanost. Mezi mladými je přitom nezaměstnaných až 45 procent Španělů.
„Mladí jsou ti, do jejichž vzdělání investovala španělská společnost nejvíc. A protože jsou mladí, chtějí zkoušet nové věci a jsou dynamikou společnosti. Jenže když pracovní trh funguje tak, že umožňuje zbavit se ve slabších měsících právě těchto lidí, tak je to stroj, který vytváří nezaměstnanost a ničí náš inovační potenciál.“
Navarrete by rád viděl i změnu kolektivního vyjednávání:
„Musí to být okamžitá změna. Už se nemůže stát to, že když se v krizi stavebnictví každý měsíc propouštěly stovky tisíc lidí, vyjednávaly se zvyšování platů o 3 a půl procenta.“
