Španělsko může být další zemí, která požádá o mezinárodní pomoc
Finanční trhy zavírají Španělsku své dveře, prohlásil španělský ministr financí Cristóbal Montoro. Podle interpretací analytiků tak naznačil, že by Španělsko mohlo být další zemí eurozóny, která požádá o mezinárodní pomoc. Kvůli nebezpečí bankrotu to už v minulých letech udělali Řekové, Irové a Portugalci.
Hlavním problémem Španělska není výše státního dluhu, ale situace jeho bank, kterým chybí desítky miliard eur kvůli špatným úvěrům do stavebnictví a trhu s nemovitostmi.
„Situace je určitě vážná, především proto, že v tuto chvíli eurozóna čelí napětí hned na dvou frontách. Jedna fronta je v Řecku, kde roste politické napětí a strach z řeckého euroexitu, a druhá fronta je španělská, kde částečně i vlivem řeckého napětí vygradovaly problémy v bankovním sektoru,“ uvedl hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš mluví o ekonomické situaci Španělska ve Stalo se dnes na Radiožurnálu.mp3
Španělské banky nyní podle jeho slov potřebují rychle doplnit kapitál v nemalé výši. „Odhady se pohybují až okolo 100 miliard eur,“ řekl Jan Bureš.
Doporučuje španělské vládě, aby se aktuálně soustředila na „dolití kapitálu“ do bank.
Spojené státy, Japonsko nebo třeba Francie tlačí na Německo, aby v zájmu vyřešení krize slevilo z některých svých principů a dalo souhlas například k rychlému zavedení společného evropského dluhopisu. Nebo ke společné garanci všech zemí eurozóny za bankovní vklady.
„Některé nápady nejsou špatné, například společná pomoc bankám, společný fond na dolívání kapitálu bankám si myslím, že není úplně špatný nápad, pokud se posílí společné prvky v regulaci bankovního sektoru. Na druhou stranu ty ostatní nápady, například společné garance bankovních vkladů, si myslím, že můžou být kontraproduktivní,“ řekl Jan Bureš.
