Španělsko prý přiznalo, že se neobejde bez finanční pomoci

Španělsko už nezvládá dluhovou krizi, a neobejde se bez rozsáhlé finanční pomoci. Podle agentury Reuters to během úterní návštěvy Německa připustil španělský ministr financí Luis de Guindos. Údajně se zmínil o tom, že Madrid potřebuje půjčit 300 miliard eur, tedy přes 7 a půl bilionu korun.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos | Zdroj: Reuters


Finanční trhy požadují za nákup španělských dluhopisů vysoké úroky. Ty si země dlouhodobě nemůže dovolit platit.

Německý ministr financí prý ale údajnou španělskou zmínku o nutné pomoci odmítl. Berlín prý nepodnikne nic, dokud nezačne fungovat stálý záchranný fond eurozóny ESM. K tomu dojde nejdříve v září.

Přehrát

00:00 / 00:00

O možné finanční pomoci Španělsku mluvil ve Světě o druhé bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska

Madrid už požádal o pomoc pro své banky. Až dosud ale tvrdě odmítal, že by půjčky potřeboval i španělský stát. I dnes vláda něco takového popřela.

Výnosy ze španělských dluhopisů během posledních dvou dnů klesly díky prohlášení Evropské centrální banky. Její šéf zdůraznil, že banka rozpad eurozóny nepřipustí.

Evropská centrální banka už nyní podniká mimořádná opatření a mohla by přikročit k dalším. V květnu 2010 začala na sekundárním trhu nakupovat státní dluhopisy periferních zemí, celkem za 210 miliard eur. Tímto se ale podařilo srazit výnosy u dluhopisů vždy jen na několik dní, maximálně týdnů, než opět vystřelily nahoru.

Aby se dlouhodobě podařilo srazit španělské nebo italské dluhopisy, musela by ECB utratit desítky či spíše stovky miliard eur.

"A tak možná důležitější než toto je dva dny stará zpráva, kdy šéf rakouské centrální banky a člen nejužšího vedení ECB Ewald Novotny prohlásil, že existují argumenty pro to, aby stálý záchranný fond eurozóny dostal bankovní licenci, a tím by si za příslušný kolaterál mohl neomezeně půjčovat od ECB, čímž by se de facto neomezeně navýšila jeho kapacita,“ uvádí bruselský zpravodaj ČRo Ondřej Houska.

Tato idea ale zatím naráží u německé centrální banky, podle které by se to v podstatě rovnalo monetárnímu financování států.

Ondřej Houska, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme