Španělsko zažívá první vlnu protestů proti půjčce od eurozóny

Španělé provádějí audity, které rozhodnou o tom, do kterých bank budou směřovat finanční pomoc z eurozóny. Odhaduje se, že v auditech neobstojí 30 procent finančních ústavů. Výsledky nezávislého auditování mají být známy 21. června. Hned v noci poté, co Španělsko o pomoc požádalo, vypukly v zemi první protesty.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hned poté, co Španělsko požádalo o finanční pomoc, vypukly v zemi protesty | Zdroj: Reuters

Lidé se obávají, že půjčka se projeví nejen na dalších škrtech v sociální sféře, snižování důchodů, ale třeba i na zvýšení DPH, jako tomu bylo v Portugalsku.

Demonstranti se ptají, proč jde záchrana bankám a ne přímo trpícím lidem. Chtějí vědět, kdo jsou ti, kteří jsou zodpovědní za zdecimování finančního sektoru a proč ještě nebyli potrestáni. Situaci se prostřednictvím tiskové konference snažil uklidnit i premiér Mariano Rajoy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Situaci ve Španělsku přiblížila spolupracovnice Radiožurnálu Ľubica Zlochová

Finanční podpora z eurozóny nepůjde do celého španělského bankovního sektoru, ale údajně pouze do těch bank, které neprojdou auditem. Konkrétní částka zatím není známa, hovoří se o 40 až 100 miliardách eur.

Hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek soudí, že částka 100 miliard eur je dostatečná, pokud se recese ve španělské ekonomice neprohloubí výrazně více, než se očekává. Opatření by mělo přinést i alespoň krátkodobé uklidnění trhů.

"Vědělo se, že Španělsku problémy s bankovním sektorem přerostly přes hlavu a to, že se našlo řešení, je dobře. Z dlouhodobého pohledu se ale nic nemění na tom, že eurozóna zůstává nestabilní a nemá jasnou představu, jak dále pokračovat. Nejsou odpovědi na otázky, jestli měnovou unii doplní fiskální unie, bankovní unie, respektive politická unie," varuje Marek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek analyzoval aktuální ekonomickou situaci ve Španělsku i eurozóně

Peníze pro Španělsko půjdou z dočasného záchranného fondu eurozóny i ze Stálého stabilizačního mechanismu, který začne fungovat za tři týdny.

Suma má stačit na pokrytí požadavků kapitálového posílení a má také poskytnout dostatečnou rezervu pro neočekávané potřeby peněžních ústavů.

"Pokud se Španělsku dají dva tři roky na postupné snížení deficitu veřejných financí, mělo by být schopné své problémy zvládnout. Je zde ale celá řada rizik, těmi hlavními jsou obrovská nezaměstnanost a pokračující recese," upozorňuje David Marek.

MMF bude pouze dohlížet

Na půjčkách se nemá podílet Mezinárodní měnový fond. Poskytnutí pomoci bude pouze monitorovat.

Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos uvedl, že evropská finanční injekce je dobrá nejen pro španělskou ekonomiku, ale i pro budoucnost eurozóny.

Britský ministr financí Georgie Osborne tvrdí, že dluhová krize v eurozóně ničí oživení britského hospodářství. Evropa je podle něj blízko „okamžiku pravdy“, během nějž se rozhodne o její ekonomické budoucnosti.

Jen čtyři státy eurozóny nemají potíže

Dohodu ohledně půjčky španělským bankám považuje Osborne za náznak, že řešení dluhové krize bude nalezeno. Uvedl to na webu listu Sunday Telegraph.

Španělsko je čtvrtou ze 17 zemí eurozóny, která musela o pomoc požádat. Očekává se, že další zemí, která bude o finance žádat, je Portugalsko.

"Ale když se podíváme na další země, na jejich stav veřejných financí a zadluženost různých sektorů ekonomiky, tak zdravými ekonomikami eurozóny jsou pouze Německo, Finsko, Rakousko, a Nizozemsko. Zbytek jsou potenciální adepti na další problém," tvrdí David Marek.

Pavel Novák, Lubica Bergmanová, Ľubica Zlochová, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme