Španělští poslanci schválili přísné limity na zadlužování

Španělští poslanci odsouhlasili přísné limity na zadlužování země. Příští týden mají o příslušné ústavní novele, která omezuje velikost rozpočtového schodku i celkového dluhu, hlasovat senátoři. I oni by měli změnu podpořit. Jde o nejzásadnější ústavní změnu za posledních 30 let.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Španělský premiér José Luis Zapatero před hlasováním o novele | Zdroj: Reuters

Španělsko by tak jako první země eurozóny mohla naplnit francouzsko-německou výzvu z poloviny srpna, aby všechny státy platící eurem zakotvily ve svých ústavách stropy vlastního zadlužení.

Podle ústavního dodatku by mělo Španělsko do roku 2020 zajistit rozpočtový schodek ve výši maximálně 0,4 procenta HDP a také postupně snižovat státní dluh. V současnosti má Španělsko schodek odpovídající asi 6 procentům HDP a dluh převyšující dvě třetiny HDP.

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci ve Španělsku mluvil v pořadu Stalo se dnes pražský zpravodaj španělské tiskové agentury EFE Gustavo Monge

Španělsko se tak prozatím dostalo z bezprostřední hrozby kolapsu státních financí, ekonomická situace ale zůstává napjatá a pokračují protesty v ulicích.

Lidé se obávají, že se reforma neúsnosným způsobem podepíše v sociální sféře, především na zdravotnictví a školství. Ve Španělsku se postupně zavřelo mnoho zdravotních středisek.

Socialistický premiér Zapatero podle protestujících obětoval své sociální postoje a společně s opoziční konzervativní stranou se prý snaží uspokojit evropské trhy, vyhovět centrální evropské bance a také německo-francouzským tlakům. Také jim vadí, že na tuto ústavní reformu nebylo vyhlášeno referendum.

Vedle nezaměstnaných a studentů se bouří také odbory, menší politické strany a různá sociální hnutí. Nejznámější je hnutí "15. května", které současný stav státu nazývá jako "trhokracii". Politici se podle tohoto hnutí podrobují zájmům finančních trhů a společnost přichází o své sociální vymoženosti.

Podle pražského zpravodaje španělské tiskové agentury EFE Gustava Mongeho šlo ale především o protisystémové obyvatele a komunisty, kterých bylo na dnešní demonstraci pouze 80. Změna je podle něho velmi potřeba, například proto, že se prohlubuje nezaměstnanost.

Dohoda s konzervativci ohledně státního zájmu je ale podle něho ve Španělsku raritou.

"Ve Španělsku je toto naprosto mimořádná situace. Opozice začala přesvědčovat před rokem o potřebě takové ústavní změny, a Zapatero nereagoval až do teď, kdy Merkelová a Sarkozy se rozhodli, že je třeba něco dělat," upozornil Monge.

Situaci by mohly pomoci předčasné volby na konci listopadu.

Ľubica Zlochová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme