Bezpečnostní složky se shodly, že z tendru na dostavbu Dukovan by měly být vyřazeny ruské a čínské firmy. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) je ale přesvědčen, že s ohledem na konkurenční prostředí je dobré dát jim šanci. „To ale neznamená, že to bude stavět Rosatom nebo kdokoli jiný,“ řekl. Otázky navíc vzbuzuje odvolání vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla, který se opakovaně vyslovil proti účasti těchto zemí v soutěži.

Speciál Plus Praha 17:24 30. března 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Považujeme pana Míla za experta a bude nás samozřejmě zajímat, z jakých důvodů se pan Havlíček rozhodl s ním již nespolupracovat,“ nastínil aktuální téma senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jeho předseda a nezávislý senátor Pavel Fischer.

Oficiálním důvodem odvolání vládního zmocněnce, jehož agenda se postupně přesune pod Havlíčkovo ministerstvo průmyslu a obchodu, je chybějící bezpečnostní prověrka. A ačkoliv sám Míl pro Český rozhlas uvedl, že o nutnosti vyššího stupně prověření nevěděl, Havlíček jeho vyjádření rozporuje.

„Ta bezpečnostní prověrka byla hendikepem a pan Míl to věděl a ví. Má skutečně jen tu nejelementárnější a nemůže třeba na bezpečnostní radu státu, která je v režimu tajné, nemůže jednat se složkami ani službami.“

Právě čím dál častější projednávání citlivých informací podle Havlíčka způsobovalo neobjektivní závěry někdejšího vládního zmocněnce.

Míl ke svému odvolání: O vyšší prověrku mě nikdo nežádal. Ministr přestal komunikovat

Číst článek

Komentátor serveru Aktuálně.cz Martin Fendrych ale nepochybuje o nečisté hře.

„Je známo, že pan Míl měl výhrady ke vpuštěním Rosatomu do tendru, takže si myslím, že ta věc je celkem jasná. Pan Míl byl jeden z těch, které je potřeba odstranit z cesty, protože brání představě prezidenta Miloše Zemana a zřejmě i pana Havlíčka. Postavil se proti a tak musel skončit, bezpečnostní prověrka byla jen záminka,“ shrnul své dojmy.

Zároveň ale dodává, že by prověrku u vládního zmocněnce pro jadernou energetiku očekával. „Ale měli mu to říct včas, nebo ho tam bez ní vůbec neměli brát,“ dodal.

Havlíček: Záklopka tam je

Pokud jde o diskutované vpuštění čínských a ruských firem do tendru na dostavbu jaderné elektrárny, Havlíček připomíná, že stanovisko tajných služeb dává vládě pouze doporučení. Představitelé státu musí brát v potaz i další parametry, jako je třeba technická bezpečnost, ale i cena.

„Nikdy jsme nepopírali, že tajné služby nejsou v souladu s tím, že by to měli stavět Číňani nebo Rusové. A my jsme taky nikdy neříkali, že to stavět budou. Celá smlouva s ČEZem je na bázi toho, že se dá od jakéhokoli uchazeče ustoupit, přerušit s ním jednání v době před spuštěním tendru, v době tendru i po jeho ukončení. Tato záklopka tam je,“ ubezpečuje ministr a dál vysvětluje:

„My pouze říkáme: vytvořme zde konkurenční prostředí, zjistěme si, kdo vůbec fakticky chce být tím uchazečem, nechť uchazeči předloží parametry, za kterých by do toho šli, a posuďme to z bezpečnostního hlediska. Teprve poté spusťme tendr. Nevím, co už může být férovějšího.“

O férovosti má ale jinou představu senátor Fischer, podle kterého je podobný postup nedůstojný, a to pro obě strany. „To chce pozvat do soutěže všechny jen proto, aby pomohli snižovat cenu? Vždyť je to nedůstojná role, kterou by na sebe žádný uchazeč neměl vzít. A Česká republika by s tím neměla takto nakládat, vždyť jde i o naši dobrou pověst.“

Bezpečnostní zájmy státu

Podstatnou hodnotou na miskách vah je také otázka suverenity a bezpečnosti země, připomíná senátor.

„Musíme hledat řešení, které bude na prvním místě odpovídat bezpečnostním zájmům státu. A v září 2020 bezpečnostní skupina zveřejnila stanovisko, ve kterém jasně pojmenovává, že samotná skutečnost, kdy by firmy z Ruska a z Číny byly přizvány do úvodních částí tendru, jen aby stlačily cenu a pak byly vyloučeny, je bezpečnostním ohrožením.“

Varování před zapojením těchto států navíc nepřišlo jen od zpravodajských služeb, říká člen Katedry bezpečnostních studií při CEVRO Institutu Jan Paďourek. „Byl tam ještě NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost - pozn. red.), ministerstvo zahraničí a ministerstvo vnitra.“ Obě zmíněná ministerstva mají v gesci sociální demokraté.

Tato shoda je podle Paďourka jednoznačná a svým způsobem unikátní, protože ne vždy zní zpravodajské služby unisono.

Bezpečnostní dotazníky, které ministr Havlíček rozeslal, jsou nakonec přijatelným kompromisem, domnívá se. „Dobrá zpráva je, že když už ty dotazníky musí být, budou je formulovat a vyhodnocovat zpravodajské služby a ministerstvo vnitra, nikoli ministerstvo pana Havlíčka,“ dodal expert.

Jan Bumba, Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít