Splátky hypoték podle průzkumu často překračují polovinu příjmu domácnosti

Investice do budoucna. To je jeden z důvodů, proč si Češi berou hypotéky na bydlení. Jenže nový průzkum agentury Ipsos zpracovaný pro finančně poradenskou společnost Fincentrum ukazuje, že splátky v některých domácnostech jsou příliš vysoké a nutí Čechy jít takzvaně až na krev.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dražba majetku v elektronické aukci se stává běžnou praxí | Foto: Fotobanka Stock Exchange, gingko2

Podle průzkumu tvoří splátky hypotéky a další výdaje související s bydlením u skoro poloviny lidí víc než 50 procent všech příjmů domácností. Pro desetinu jde dokonce o víc než tři čtvrtiny všech příjmů.

Podle hlavního analytika finanční skupiny Chytrý Honza Františka Bostla je to způsobené i tím, že banky dávají hypotéky téměř každému.

„Banky dnes trpí na přelikviditu, tedy obrovské množství volných finančních prostředků na trhu. Tlačí tak na úvěry, které rozdávají podle pravidla kdo má ruce a nohy, nechť má hypotéku,“ vysvětluje Bostl.

Průzkum tak podle šéfredaktora společnosti Fincentrum Petra Zámečníka ukazuje, že Češi stále neumí hospodařit se svými financemi.

„Průzkum ukazuje, že ačkoli se finanční gramotnost zlepšuje, tak ne příliš rychle. Velká část občanů České republiky stále nemá dostatečnou finanční gramotnost,“ říká Zámečník.

Finanční rezervu si řada domácností nemůžu dovolit

Ministerstvo financí doporučuje vytvořit si finanční rezervu ve výši tří až šesti měsíčních příjmů domácnosti, aby výdaje neohrozila nemoc nebo náhlá ztráta zaměstnání.

Jenže právě domácnosti, které se uvázaly k splácení hypotéky, si tak velkou finanční rezervu těžko vytváří. Víc než polovina z nich nedokáže bez změny životní úrovně ze svých úspor vyžít ani tři měsíce. Tři až šest měsíců dokáže žít za stejných podmínek jen čtvrtina domácností a déle než rok si stejnou životní úroveň při výpadku příjmů může dopřát pouze necelých 9 procent domácností s hypotékou.

Největší problém se spořením na horší časy mají podle průzkumu lidé v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Víc než polovina z nich ušetří ročně maximálně 15 tisíc korun. Naopak nejlépe vycházejí obyvatelé metropole, kteří si obvykle uspoří 45 tisíc korun.

Česká národní banka zpřísnila svá doporučení. Nově chce ochránit spotřebitele od případných problémů se splácením. Od letošního října tak banky už nebudou půjčovat 100 procent částky na bydlení, od dubna příštího roku dokonce nejvýš 90 %.

Barbora Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme