O korunová 'eseróčka' je stále větší zájem. S malým kapitálem loni začalo 80 procent firem
Kdo chtěl založit společnost s ručením omezeným, musel ještě před pár lety složit základní kapitál alespoň 200 tisíc korun. Od roku 2014 už ale stačí třeba jen jedna koruna. A o firmy s nízkým kapitálem je podle statistik velký zájem. Není proto divu, že naprostá většina společností s ručením omezeným vzniká s kapitálem menším než 200 tisíc korun.
Podle poradenské firmy Bisnode začaly loni čtyři z pěti firem fungovat s menším kapitálem než 200 tisíc korun.
Pro základní kapitál ve výši jedné koruny se rozhodla například Kateřina Lauermannová, která podniká v oblasti gastronomie. „Začít podnikat je fakt strašně těžké a drahé. Takže peníze, které jsem měla, byly vloženy do toho, abych vůbec mohla rozjet svou činnost. A dalších 200 tisíc dát jako základní kapitál, to bych si někde musela vzít další úvěr,“ řekla Radiožurnálu podnikatelka.
Podnikání v Česku - mise jen pro otrlé
Číst článek
Zrušení dvousettisícové hranice hodnotí kladně i Hospodářská komora České republiky. „Náklady na založení společnosti se tím velmi výrazně sníží,“ chválí její právní expert Jan Mandík.
„Jeden z důvodů, který k tomu vedl, byl ten, že samotná výše základního kapitálu o ničem nevypovídá a v praxi se velmi často stávalo, že po založení společnosti byly tyto finanční prostředky ze společnosti vyvedeny,“ dodal pro Radiožurnál Mandík.
Tedy byl a je omyl myslet si, že například 200 tisíc korun má firma uložených někde stranou pro případnou úhradu dluhů.
(Ne)věrohodné společnosti
Nabízí se otázka, zdali má dnes vůbec smysl dávat do firmy vyšší kapitál než jednu korunu? Podle všeho má, protože jedna koruna je pouze minimální částka, kterou už nelze dál dělit. Tedy pokud chce mít firma víc společníků, potřebuje základní kapitál vyšší.
Právník společnosti Holubová advokáti Michael Koliha připomíná, že také existuje určitý psychologický vliv. „Pro nějaké klienty může společnost se základním kapitálem jedna koruna vypadat nevěrohodně. Když bude kadeřnictví, tak je asi úplně jedno, jaký má základní kapitál,“ popsal Radiožurnálu advokát Koliha.
Radí druhým, jak podnikat. Naučit se to může každý, ale recept na úspěch neexistuje, říká
Číst článek
Dodává ale, že tato situace neplatí pro všechny podniky. „Když si necháte vyrábět obráběcí stroje od společnosti se základním kapitálem jedna koruna, zaplatíte jim zálohu ve výši několika milionů, tak si možná budete říkat: Dávám to těm správným lidem?“
Minimálně tisíce
Samotné založení firmy ale ve skutečnosti nikdy nestojí pouhou korunu. Vždy jde nejméně o tisíce korun, například kvůli platbě za zápis v obchodním rejstříku, dodává právník Koliha.
„Pro založení obchodní společnosti musíte mít zakladatelskou listinu, ta je ve formě notářského zápisu. A samotný zápis do obchodního rejstříku také stojí pár tisíc korun,“ vypočítává Koliha. Vždycky se také musí zaplatit notáři a za kolek na obchodním rejstříku.
„Znamená to, že se bavíme o minimálním nákladu pět deset tisíc korun bez ohledu na to, jaká je výše základního kapitálu,“ zakončil advokát Michael Koliha.
