Spor o čínský vývoz vzácných kovů by měla vyřešit WTO

Spojené státy, Japonsko a Evropská unie chtějí donutit Čínu uvolnit vývoz vzácných kovů. Společně se obrátily na Světovou obchodní organizaci se žádostí o zprostředkování. Na celosvětovém vývozu 17 klíčových vzácných kovů, které jsou nezbytné pro technicky vyspělé produkty, se Čína podílí z 97 procent.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zlatý hliník, modrý titan a zlatá platina

Zlatý hliník, modrý titan a zlatá platina | Foto: Richard Baker, University of Rochester

Čína ale kvůli rostoucí domácí poptávce vývozní kvóty snižuje, americký prezident Barack Obama to nehodlá nechat jen tak.

„Dáváme přednost dialogu, zvlášť pokud jde o takového klíčového partnera, jako je Čína. Ale pokud je to nezbytné, pokud jsou naše firmy a pracovníci vystaveni nespravedlivým praktikám, neváhám přejít k akci,“ prohlásil americký prezident.

Jen pro první pololetí roku 2012 snížila Čína vývozní kvótu vzácných kovů meziročně o 27%. Některé světové firmy už musely omezit další výzkum, nižší dodávky mohou zasáhnout i do výroby.

Přehrát

00:00 / 00:00

Analytik společnosti Silverum Martin Kopáček hodnotil ve Světě o osmé šance stížnosti u WTO na úspěch

„Musíme mít kontrolu nad naší budoucností i z hlediska energetiky. Nemůžeme dovolit, aby toto energetické odvětví zapustilo kořeny v některé jiné zemi jen proto, že se mohla porušovat pravidla,“ dodal Obama.

Podle západu omezením exportu cenných kovů ale země zvýhodňuje čínské výrobce a porušuje pravidla Světové obchodní organizace. Číňané ale považují všechny stížnosti za nespravedlivé a argumentují snahou o ochranu životního prostředí. Těžba vzácných kovů je totiž ekologicky velmi náročná.

„Čína těží od 90. let vzácné kovy ve velkém a s ekologií si hlavu neláme. Záběry z jejích dolů připomínají měsíční krajinu. Právě proto, že ekologii neřeší, mohla nasadit dumpingové ceny a donutila USA i evropské země zavřít doly. Budou je muset zase otevřít, ale to je náročný a drahý proces,“ upozorňuje analytik společnosti Silverum Martin Kopáček.

Podle něho jde Číně o to, aby dotčené hi-tech firmy přesídlily na její území, kde by měly nastaveny daleko výhodnější podmínky.

„Skupina zemí včetně USA podala stížnost k WTO už loni, ta zatím jen diplomaticky konstatovala, že dochází k porušování podmínek. Jediným řešením by bylo zavedení dovozních cel, ale bude to kontraproduktivní. Evropa i Amerika si podřízly větev už přistoupením na dumpingové ceny. Sankce si vůči Číně dnes nikdo nedovolí,“ hodnotí Kopáček šance stížnosti na úspěch.

Vzácné kovy se používají zejména do letadel, na vrtule helikoptér, do mobilních telefonů, automobilů, počítačů nebo větrných turbín.

„Na začátku tisíciletí byl roční objem obchodu s kovy vzácných zemin cirka 1 až 2 miliardy, nyní je to kolem 10 miliard dolarů. Část růstu jde na vědecký vývoj, ale především pochopitelně jde o růst ceny,“ dokazuje nárůst Kopáček.

Jitka Malá, Markéta Bartošová, Lucie Maňourová, Barbora Kreuzerová, Kateřina Procházková, mad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme