Spor o 'daň Robina Hooda' vyostřil vztahy Německa a Británie
Daň z finanční transakce, lidově nazývaná daní Robina Hooda nebo Tobinovou daní, je důvodem rozepří mezi Německem a Británií. Berlín obvinil Londýn, jedno z největších finančních center světa, ze sobeckého chování, když blokuje přijetí daně.
Politický spojenec německé kanceléřky Volker Kauder prohlásil, že se kancléřka postará, aby Británii její neochota podpořit přijetí celoevropské daně na finanční transakce jen tak neprošla.
„Británie není součástí eurozóny, ale je součástí Evropské unie a nese zodpovědnost za to, jestli bude úspěšná. Britové tuto daň nechtějí, protože generují téměř 30 procent svého hrubého národního produktu z finančního trhu v londýnském City. Ale nelze se řídit jen svými sobeckými zájmy, musí se udělat ústupky,“ prohlásil Volker Kauder z CDU.
Přebujelý finanční průmysl je třeba oslabit a nová daň tomu může pomoci, míní politolog Petr Robejšek
Dnes se má Angela Merkelová v Berlíně sejít s britským premiérem Davidem Cameronem a pokusí se změnit jeho názor na novou daň.
Britský ministr pro podnikání Vince Cable říká, že zavedení daně nemá smysl: „Způsob, jakým byla daň představena, nás trochu děsí. Pokud by se na tom dohodla velká světová finanční centra, pak by to mělo smysl. Ale pokud se to bude týkat jen Evropy, pak to smysl postrádá.“
„Už se o to jednou pokusilo Švédsko a výsledek byl ten, že přišli o peníze. Evropská unie to navrhuje tak, že je to ve skutečnosti další zdanění Británie, aby naplnila evropský rozpočet. A do toho nejdeme,“ varuje ministr Cable.
Daň má omezit rizikové transakce
Podle odborníka na mezinárodní politiku a hospodářství Petra Robejška může nová daň částečně pomoci při vyrovnání se s ekonomickou krizí eurozóny:
„Příliš silný a rozbujelý finanční průmysl dominuje světové ekonomice a diktuje podmínky, tím se vyloučil ze své původně služní funkce financovat ekonomiku. Z toho důvodu je nutné ho oslabit a transakční daň je prvním z kroků, vidím ji proto jako správnou.“
Německo a Francie chtějí, aby na obchodování s akciemi a dluhopisy byla uvalena daň 0,1 procenta a na obchodování s finančními deriváty daň 0,01 procenta. Proti je hlavně Británie, kde tvoří finanční služby významnou část národního důchodu.
Evropská komise odhaduje, že by daň mohla vynést ročně až 57 miliard eur, kterými by mohl být posílen rozpočet EU nebo jeho členských zemí. Tvrdí také, že by daň omezila množství vysoce rizikových transakcí, protože by je prodražila.
ČTĚTE TAKÉ: Zdanění transakcí rozděluje Evropu, Británie chce globální daň
Petr Robejšek si myslí, že má smysl zavádět daň z finančních transakcí, i kdyby měla platit jen v Evropě: „Když to nejde po celém světě, tak je možné to provést jen v Evropě a to bude stačit. Pak dojde k ‚lavinovému pohybu‘, který povede k tomu, že se nakonec daň prosadí.“
„Argument britského ministra je až naivně průhledný – když řekneme, že se musí pod daň podepsat všichni, nebo to neprojde, tak spekulujeme o tom, že se pod to opravdu všichni nepodepíšou a tudíž to neprojde. To trošku uráží intelektuální úroveň jak autora té argumentace, tak i jeho adresátů,“ dodává politolog Robejšek.