Spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně vzrostla o 1,9 procenta na 73,8 terawatthodiny. Je to nejvyšší hodnota od roku 1981, odkdy jsou údaje k dispozici. Výroba stoupla o 4,5 procenta na 87 TWh. Největší podíl, konkrétně 42 procent, připadal na hnědouhelné elektrárny. Vyplývá to z údajů Energetického regulačního úřadu.

Praha 13:42 24. května 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vývoz elektřiny loni meziročně vzrostl o 13,3 procenta na 28,1 TWh. Dovoz se zvýšil o 9,5 procenta na 15,1 TWh. Nejvíce elektřiny se vyvezlo na Slovensko a do Rakouska, největší dovoz připadal na Německo a Polsko.

Domácnosti s elektřinou od ČEZ si připlatí. Cena se zvedne o čtyři procenta

Číst článek

„Téměř dvouprocentní nárůst v tuzemské spotřebě odráží především vývoj ekonomiky. Důležité je i to, že se zastavil pokles ve výrobě elektrické energie patrný v předchozích letech,“ uvedl ředitel statistického odboru Energetického regulačního úřadu Petr Kusý.

Na celkové spotřebě se loni nejvíce podílel průmysl, kterému patřilo 31 procent. Následovaly domácnosti (26 procent), obchod, služby, školství a zdravotnictví (21 procent) a energetika (osm procent).

Z pohledu regionů byla loni nejvyšší spotřeba ve Středočeském kraji, na který připadalo 13,7 procenta. V těsném odstupu následoval Moravskoslezský kraj, dále pak Praha a Ústecký kraj. Nejnižší spotřeba byla v Karlovarském kraji, na který připadalo 2,5 procenta.

Výroba elektřiny v Česku loni vzrostla po čtyřletém poklesu. Nejvíce elektřiny se vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (42 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí (pět procent) a zemní plyn (čtyři procenta).

Voda a vítr nahradily uhlí. Elektřinu v Portugalsku poprvé pokryly obnovitelné zdroje

Číst článek

Z konkrétních obnovitelných zdrojů patřilo nejvíce biomase, bioplynu a fotovoltaice (po třech procentech z celkového objemu výroby). Na vodní elektrárny připadala dvě procenta, na větrné procento.

Meziročně nejvíce vzrostla výroba v jaderných elektrárnách, a to o 17,6 procenta na 28,3 TWh. Naopak nejvíce poklesla výroba z černého uhlí, o více než pětinu na 4,4 TWh.

Ročního maxima zatížení v soustavě bylo dosaženo 24. ledna ve 12.00 (11 768 megawattů). Roční minimum nastalo 30. července v 5.00 (4885 MW).

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít