Přes 60 procent českých domácností si kvůli vysokým cenám průběžně hlídá spotřebu energií
Stále více domácností se snaží kontrolovat svoji spotřebu energií. Vyplývá to ze šetření společnosti PAQ Research pro Institut prevence a řešení předlužení. Zatímco v dubnu si spotřebu hlídalo 55 procent lidí, v říjnu jich bylo už 62 procent. Každý měsíc pak údaje o spotřebě sleduje třetina lidí. Ještě na jaře to byla pětina.
Nejčastěji si spotřebu energií každý měsíc hlídají domácnosti pod hranicí chudoby. Celkem je to třetina z nich. Jen nepatrně méně je jich mezi domácnostmi s nízkými a nadstandardními příjmy. Nejmíň sledují spotřebu energií vysokopříjmové domácnostmi. Těch je 27 procent.
Odlišné jsou důvody těch, které data pravidelně nesledují. Bohatší uvádějí, že situaci zvládají a takové informace nepotřebují. Oproti tomu chudší domácnosti k datům ani nemívají přístup.
Ve studii pro Institut prevence a řešení předlužení odpovídalo na přelomu října a listopadu přes 1600 lidí.
„Pětašedesát procent z nich říká, že by to rádi sledovali, ale neumí to,“ popisuje pro Radiožurnál sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. „Takže u lidí, kteří by nejvíc potřebovali spotřebu sledovat a nejvíc na ně dopadá krize, tak tam je často blok v přístupu k odečtům. Neumí si to spočítat nebo neví, kde to sledovat. Mají častěji menší přístup k datům nebo jejich vyhodnocení. Nějaký jednodušší přístup by výrazně pomohl.“
Pravidelně každý měsíc se nejčastěji snaží spotřebu hlídat lidé, kteří žijí sami, a pak také úplné rodiny s dětmi. V každém případě jde zhruba o třetinu dotazovaných. Největší nárůst zaznamenal výzkum u rodičů samoživitelů. Oproti dubnovým 12 procentům si na podzim spotřebu měsíčně kontrolovalo 26 procent.
Lepší přehled díky elektroměru
A k jakým konkrétním opatřením sahají? Především vytápějí na méně stupňů, popřípadě ne ve všech částech domů a bytů. Dál se lidé snaží omezit používání spotřebičů, sprchují se po kratší dobu nebo vůbec volí raději sprchování než koupání ve vaně.
Jak ale poznamenává sociolog Daniel Prokop, dlouhodobější opatření a výraznější zásahy by byly efektivnější: „Jenom menšina lidí podnikla kroky k zateplení – oken, dveří, střechy nebo podobně. Je nutné zabrat a mít, podle mého názoru, k těm opatřením typu Zelená úsporám nějaké úvěry, kterými se investice zaplatí. Takhle to funguje třeba v Polsku nebo dalších zemích.“
Pomohl by chytrý elektroměr. Až polovina lidí sleduje spotřebu energií, ale neumí srovnávat, říká Prokop
Číst článek
Mít větší přehled o spotřebě svých energií lidem pomohou chytré elektroměry. Výhodné mají být jak pro distributory energií, kteří podle nich například zjistí reálnou spotřebu na daném odběrovém místě a podle toho pak třeba lépe naplánují nákup elektřiny, tak pro klienty, kteří zase můžou mít přehled o tom, kolik energie spotřebují.
„Samozřejmě je to nástroj. Když máte chytrý elektroměr a nebudete s ním dělat nic, tak vám to nijak nepomůže. Ale když budete mít chytrý elektroměr, umíte počítat a budete si z něj stahovat data, tak si můžete udělat rozvahu o tom, jaké máte doma spotřebiče, v jakou hodinu běží a jestli to odpovídá spotřebě, kterou vidíte v aplikaci,“ dodává energetický poradce Jan Truxa ze společnosti EkoWatts tím, že zákazníci díky tomu taky můžou odhadnout, jestli neběží některé spotřebiče zbytečně.
Třeba společnost EG.D, která je součástí skupiny E.ON, má podle mluvčího Romana Šperňáka prvních zhruba 15 tisíc chytrých elektroměrů nainstalovaných, hlavně na Písecku. V příštím roce chce pokračovat na Vysočině. Společnost ČEZ výměnu zatím plánuje.
Podle směrnice Evropské unie budou muset mít chytré elektroměry do roku 2027 všichni odběratelé s roční spotřebou nad 6MWh. Energetici je ale chtějí měnit i u některých zákazníků s nižší spotřebou, takže celkem by mělo jít o zhruba milion chytrých elektroměrů.
