Spotřeba uhlí stále roste a v příštích letech dostihne ropu, konstatuje IEA
Spotřeba ‘nejšpinavějšího‘ fosilního paliva, tedy uhlí, neustále roste. A bude se zvyšovat i v příštích letech. Konstatuje to zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Podle ní spotřeba uhlí ve světě bude v příštích letech dál růst a do pěti let tato surovina téměř překoná dominantní pozici ropy mezi primárními zdroji energie.
Kvůli porovnání převedla agentura uhlí na energetický ekvivalent ropy. Podle toho došla k závěru, že do roku 2017 dosáhne globální spotřeba uhlí 4 miliardy a 320 milionů tun. U ropy to bude 4 miliardy a 400 milionů tun.
Uhlí tak ropu téměř dohoní. Rozdíl bude jen asi 600 milionů tun. To je vzhledem k tomu, že ropa se používá i v chemickém průmyslu a dopravě a nejen v energetice jako uhlí, už minimální rozdíl.
Mezinárodní agentura pro energii konstatuje, že spotřeba uhlí roste a do pěti let tato surovina takřka překoná dominantní pozici ropy. Podrobnosti zjišťovala redaktorka Jitka Hanžlová
Důvody, proč spotřeba uhlí stále stoupá i když se už dlouho ví, jak jeho emise zatěžují životní prostředí, jsou dva. Ceny a dostupnost.
Například ve Spojených státech po velkém rozmachu těžby zemního plynu z břidlicových ložisek šly ceny plynu prudce dolů. A na plyn přešla většina tepláren, elektráren i domácností. Tím pádem klesla spotřeba uhlí - protože bylo dražší než plyn.
Naopak v Evropě s uzavíráním jaderných elektráren rostl hlad po uhlí. Evropa nakupuje jeho přebytky ze Spojených států. Díky tomu na starém kontinentu ceny uhlí klesly. Je mnohem levnější než plyn.
Také proto bude spotřeba uhlí v Evropě dál růst. Agentura odhaduje, že přibližně o půl procenta ročně, zatímco ve Spojených státech bude o necelá 4 procenta ročně klesat.
Druhým důvodem zvyšující se spotřeby uhlí je dostupnost. Plynovody se staví pomalu a nesměřují do těch částí světa, které budou energii kupovat nejvíc. Proto nejvíc uhlí spotřebuje Čína a Indie.
Přitom Čína bude této suroviny spotřebovávat více než zbytek světa dohromady. V příštích pěti letech bude spotřeba uhlí v rozvíjejících se zemích stoupat bezmála o 4 procenta ročně.
Najít způsob, jak spalování uhlí alespoň trochu zbrzdit, je velmi těžké. Ke kjótskému protokolu přistoupily jen některé země. Navíc trh emisních povolenek nepřináší to, co se od něj čekalo.
Evropské podniky sice snížily emise, ale cena povolenek je stále mnohem nižší, než se předpokládalo při jejich zavádění. Proto se mnoha podnikům, které jsou v režimu kjótksého protokolu, více vyplatí kupovat povolenky, než investovat do jiného zdroje.
Takže jediným způsobem je to, že by plyn nebo jiný zdroj energie byl levnější než uhlí. Ten zdroj zároveň musí být spolehlivý a dostupný.
