Spotřební daň z vína nás znevýhodní na trhu, varují vinaři. Bojí se propouštění
Vinaři se brání zavedení spotřební daně na tiché víno. Vláda navrhuje daň deset korun z jednoho litru. Stát by tak vybral asi dvě miliardy. Zdražení domácích vín by podle vinařů vedlo ke snížení spotřeby na úkor levnějších vín z dovozu, což by prý ohrozilo celé české a moravské vinařství a vedlo k propouštění.
Daň z tichého vína neplatí vinaři v žádné z evropských zemí, kde se réva pěstuje. Zdražení vína by české vinaře na trhu znevýhodnilo, proto ho zásadně odmítají.
„Dobrá jakostní vína, která se na Moravě pohybují kolem ceny osmdesát devadesát korun, skočí do té magické hranice nad sto korun. Budou se více méně kupovat vína do sto korun a tuhle kategorii do sto korun obsadí hlavně vína dovozová, což je největší riziko zavedení téhle spotřební daně,“ vysvětluje David Šťastný z Vinných sklepů Valtice.
Vinař František Mádl si navíc myslí, že spotřební daň by státu ani nepřinesla tolik, kolik očekává. „Ztížilo by to určitě prodej našeho vína, protože když to v okolních zemích není, tak by zákazníci hledali určitě, co je levnější, někde venku. Taky si myslím, že nejenom tato vláda, ale i minulé vlády propásly spoustu možností, jak zamezit dírám a únikům daňovým. Takže je to taková náplast, která bude víc bolet. A myslím si, že to přinese víc komplikací, jak užitku,“ dodává.
Kvůli velké administrativní náročnosti by měla být osvobozena produkce drobných vinařů, která představuje přibližně čtvrtinu celkové výroby.
"Budeme hledat způsoby, jak více ochránit to zejména moravské, částečně i české specifikum těch malých drobných vinařů. Očekáváme, že zhruba 25 až 30 procent domácí produkce zdaněno nebude," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.
I přesto by stát musel kvůli výběru daní přijmout další úředníky, zatímco z oboru by lidé museli odejít, myslí si ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec:
„Patříme jako jižní Morava mezi postižené kraje, ta nezaměstnanost je vyšší. Spousta oborů je navázána na vinařství. Obava těch menších a zejména menších vinařů, o kterých se mluví, že tam nebudou spadat, ale my jsme se nedověděli, kolik že je to ten menší vinař. Dopad by byl opravdu asi větší, než si dokážeme představit.“
Vinař: Rána všemu, co se od roku 1989 podařilo vybudovat
Vinařství v Česku a hlavně na Moravě přímo zaměstnává asi 20 tisíc lidí. Navazují na něj ale další obory, jako jsou gastronomie a cestovní ruch.
„To, co se podařilo vybudovat řekněme od roku 1989 do této doby, nádherné vinice a krajina na Moravě je díky tomuhle opravdu jiná, je z toho užitek, kvalitativní posun v komoditě víno je od roku 1989 průkazný a nejvyšší a najednou by do toho měla přijít takováhle rána, spotřební daň v úrovni deseti korun... To si myslím, že je ohromná škoda,“ potvrzuje vinař Josef Vozdecký, ještě nedávno šéf Bohemia Sektu.
Plocha vinic dosahuje v Česku 18 tisíc hektarů. Produkce pokrývá ani ne polovinu spotřeby vína, která v České republice činí necelých 200 milionů litrů ročně.
S návrhem spotřební daně přišla vláda, aby zvýšila příjem státního rozpočtu a udržela tak schodek veřejných financí. V současné době platí nulová sazba daně z tichého vína, zatímco u šumivého vína je daň 2340 korun z jednoho hektolitru. Spotřební daň se platí i z ostatních alkoholických nápojů.
