Spotřební daně u pohonných hmot vláda nesníží
Spotřební daně u pohonných hmot určitě neklesnou, a to i přesto, že nafta a benzín od víkendu nepřetržitě zdražují. V úterý to s konečnou platností oznámil ministr financí Bohuslav Sobotka. Vláda spotřební daně snižovat odmítá a problematickou situaci na trhu s pohonnými hmotami chce řešit vyššími sociálními dávkami a tlakem na zvýšení těžby.
Podle ministra financí není snižování spotřebních daní u pohonných hmot zapotřebí, protože ceny nafty a benzínu se během několika týdnů samy uklidní a navíc vůbec není jisté, zda by snížení spotřební daně motoristům skutečně pomohlo.
"Jednalo by se o efekt, který by odezněl. Odhaduji to na období zhruba dvou týdnů. A za druhé: nic by neumožnilo zkontrolovat, zda výrobci, prodejci, či distributoři zohlednili toto snížení spotřební daně," tvrdí Sobotka.
Navrhované snížení daně by navíc státní rozpočet připravilo o značné peníze. "Pokud bychom snížili spotřební daň o dvě koruny, tak by v oblasti spotřební daně přišel státní rozpočet o 13 miliard korun. Pokud bychom snížili o tři koruny, tak by přišel o 20 miliard korun," vypočítal ministr. Stát proto dává přednost raději jinému řešení - zdravotně postiženým občanům hodlá dražší pohonné hmoty kompenzovat vyššími sociálními dávkami a spolu s ostatními zeměmi chce tlačit na ropný kartel OPEC, aby zvýšil těžbu ropy.
Postiženým, kteří dostávají příspěvek na provoz motorového vozidla či dopravu, dá stát od ledna až o 776 korun ročně více. Rozhodl o tom ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Důvodem zvýšení dávek je nynější zdražování benzinu. Na zvýšení příspěvku bude potřeba uvolnit 96 milionů korun. Tuto částku pokryje ministerstvo práce plně ze svých zdrojů.
Dávky na dopravu mají podpořit samostatnost a soběstačnost postižených a umožnit jejich zapojení do společnosti. V roce 2004 se vyplatilo více než 203.000 příspěvků na provoz motorového vozidla. Vyžádaly si přes 1,21 miliardy korun. Stát dává postiženým tyto dávky od roku 1990. Tehdy se cena benzinu zdvojnásobila z osmi na 16 korun. V nynější výši jsou příspěvky od roku 1998.
Mezitím zdražování u čerpacích stanic neskončilo - ceny benzinu se v současnosti místy pohybují až kolem 35 korun za litr. Podle údajů společnosti Webfarm v úterý dosáhla průměrná cena benzinu 32 koruny, 21 haléřů, což je za jediný den o korunu dvacet navíc.
Česká republika se také připojila k dohodě, podle níž západní země koordinovaně uvolňují na trh rezervy ropy a ropných produktů, aby zmírnily nedostatek benzinu v USA. Správa státních hmotných rezerv oznámila, že bude nabízet ze svých zásobníků asi 10.000 barelů ropy denně, tedy asi 1400 tun. Podle šéfa správy státních rezerv Jana Žižky ale faktické uvolnění zásob na trh není v Česku nutné, protože benzinu i nafty je u nás dostatek.
