Stanjura: Jaké konkrétní dotace škrtneme, neřeknu. Nechci, aby se proti tomu od zítřka lobbovalo
Opozice odmítá vládní návrh konsolidačního balíčku a důchodové reformy. Odboráři hrozí stávkovou pohotovostí, živnostníci se bouří a obavy mají i důchodci. Ekonomové se vesměs shodují, že jde o krok správným směrem. „Jednání trvala mnoho měsíců, nebyla vůbec jednoduchá. Nevylučuji nějaké drobné technické změny, to určitě ne, ale zásadní změnu návrhu neočekávám,“ říká pro Dvacet minut Radiožurnálu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Podle odborů je váš balíček destrukce sociálního státu a stejně jako další zaměstnavatelské svazy si stěžují, že jste s nimi dopředu návrh nekonzultovali. Proč jste to takhle udělali?
Tak v tom druhém mají pravdu. My jsme uzavřeli naše několikaměsíční jednání v noci z úterý na středu a ve středu poledne na jednání vlády jsme dopřesnili některé detaily.
Náš konsolidační balíček rozhodně není destrukce sociálního státu. Většina úspor je na straně státu, obhajuje návrh Zbyněk Stanjura
Dobře, ale některé návrhy byly jasné dříve.
Nebyly. Platilo, že dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Měli jsme nějakou rámcovou dohodu, kolik musíme najít minimálně úspor. Takže ano, byly nějaké částečné dohody dřív, ale vždy tam bylo: bude to platit, pokud se domluvíme na tom celku.
Nikdy nemohla skončit ta jednání tak, že máme domluvené třeba úspory za 30 miliard korun, na ostatním se dohodneme, tak jdeme na veřejnost s balíčkem 30 miliard.
Dotace na obnovitelné zdroje? ‚Cílem je snížit jejich objem minimálně o 14 miliard,‘ říká Stanjura
Číst článek
Takže nepovažujete za chybu, že jste jim to neřekli dříve? Protože třeba prezidentovi jste oznámili zásadní kroky a opatření dříve?
Ve středu ráno, po té dohodě z úterý na středu. Ve čtvrtek jsme to oznámili na tiskové konferenci, dneska (v pátek) spolu mluvíme a v pondělí je tripartita. Tam bude dostatek prostoru, abychom to s nimi projednali.
Ale v okamžiku, kdy hledáte dohodu mezi pěti stranami, tak nemůžete u stolu mít ještě další dvě strany, například odbory nebo zaměstnavatele, protože pak jednáte v sedmi a ne v pěti. Takže my jsme nejdřív potřebovali vládní dohodu, tu máme. A teď budeme jednat s našimi sociálními partnery.
Je váš balíček destrukce sociálního státu?
Vůbec ne, já vůbec nevím, kde na to Josef Středula přišel. Když si vezmu tu výdajovou stranu, ty úspory, tak z celkového balíčku 78 miliard za dva roky je 75 miliard na straně státu. To znamená dotace, snížení dotací, snížení provozních výdajů a snížení objemu platů. A jenom 3 miliardy jsou legislativní opatření, které dopadnout na daňové poplatníky.
Škrty v dotacích
Nejdřív se chci zeptat na ta celková čísla. Jste přesvědčený o tom, že navržená opatření, která mají snížit schodek státního rozpočtu celkově za příští dva roky o 147,5 miliardy korun, budou pro ozdravění financí státu stačit? Protože jen letos bude schodek státního rozpočtu 300 miliard korun, navíc výdaje na příští rok jen na obranu a platy učitelů znamená jí růst výdajů o dalších asi 70 miliard korun.
Nebude se muset opakovat nějaký další konsolidační balíček třeba už příští rok?
Ne, ne. Abychom si dobře rozuměli, to není v součtu za dva roky úspora 147 miliard korun. Je to 94 miliard v roce 2024 a 147 miliard za rok 2025.
Ukazovali jsme, jak poklesne zadlužení veřejného sektoru, veřejných financí v příštích letech. Takže druhý daňový nebo ozdravný balíček nebude.
ÚSPORNÝ BALÍČEK: Vláda představila soubor 58 opatření za téměř 150 miliard
Číst článek
Ale co nekončí, je určitě snaha rušit agendy, snižovat byrokracii, udělat stát více efektivní. To nemůže skončit tak, že si řekneme, že provozní výdaje v příštím roce snížíme o pět procent a pak už nic. To je nekončící proces.
Já bych se k těm jednotlivým položkám ještě dostala. Začnu u té největší na straně státu ve výdajích. Škrty se mají týkat největších dotací, za dva roky to má být 54 miliard korun.
Ne. Možná jsme špatně nakreslili grafy. V roce 2024 to má být asi 47 miliard a v roce 2025 54 miliard. Všechny, které budou zrušené v roce 2024, budou zrušené i v roce 2025 a k tomu ještě něco navíc.
Tak vy tady ve vašich vlastních podkladech máte rok 2024, škrtnou se dotace 45,6 miliardy. Rok 2025 to má být 8,8 miliardy korun, celkem 54,4 miliard.
To je ale plus k tomu. Ne že bychom škrtli 45 miliard korun příští rok a pak je vrátili v roce 2025. Možná jsme mohli ten graf lépe popsat.
Jistě. Platí ale to, že je to největší položka, která se škrtá ve výdajích. Sám jste uvedl, že se to má týkat národních dotačních titulů, zejména pro podnikatele. Jak vysvětlíte našim posluchačům, že se ukázalo, že třeba celá úspora kolem 20 miliard korun například v rezortu průmyslu a obchodů se má podle vyjádření tohoto ministerstva týkat obnovení poplatků za obnovitelné zdroje, které mají začít platit spotřebitelé příští rok?
Přitom to není žádné škrtnutí dotací, to je prostě jenom opatření na podporu, na pomoc v energetické krizi, kdy vláda vzala tyto poplatky za 18 miliard korun na sebe.
Ale to přece nepočítáme do snížení dotací.
Ministerstvo průmyslu a obchodu to takto sdělilo.
Já myslím, že to upřesnili. Podle mě tam došlo k nepochopení, já jsem u toho rozhovoru nebyl.
Jestli byla otázka, jestli končí to, že stát platí všechny poplatky za obnovitelné zdroje k 31. prosince letošní roku, ano. Ale to je rozhodnutí staré několik měsíců.
Ne, ta otázka zněla jasně.
Klíčovým úkolem je ten objem, který se vyplácí, snížit minimálně o 14 miliard. A pak je debata, až to snížíme, jak se ten zbytek rozdělí mezi stát a spotřebitele. Jestli bude pokračovat pomoc těchto 15 měsíců, že všechno platí stát, anebo se to nějakým poměrem bude dělit, jak to bylo do toho září roku 2022. Bylo to tak mnoho let.
Podpora obnovitelných zdrojů energie dnes
Současný mechanismus poplatků za podporované zdroje energie platí od loňska.
Stát tehdy po vypuknutí ruské invaze na Ukrajině a prudkém zdražení energií rozhodl o odpuštění těchto poplatků domácnostem a firmám, a hradil je tak sám. Předtím se o příspěvky na POZE stát dělil se spotřebiteli.
Například v roce 2021 činily 43,2 miliardy korun. Stát na ně tehdy poskytl zhruba 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu.
Ale klíčovým úkolem je snížit ten objem. Mně to přijde, ta interpretace, až urážlivá. Protože nikdo nemůže myslet vážně, že takhle přemýšlíme. To by nebylo snížení dotací.
Ano, přesně tak, to by byla prostě finta. Hra s čísly.
Ani ne finta, já bych možná řekl horší výraz. To je, jako kdybychom řekli, že škrtneme dotace na ministerstvo zemědělství, a pak je vyplatíme z ministerstva financí.
Čili takhle to není, že jenom obnovíte platbu poplatku na obnovitelné zdroje zase spotřebitelům?
Ne, ne, ne. To, že se to má obnovit, to víme několik měsíců.
A kde se tedy bude škrtat?
Ve výši té podpory. Ten objem musí být nižší, který se vyplácí za obnovitelné zdroje.
Dlouhodobě víme, že zejména v fotovoltaice jsou ty peníze příliš vysoké. Ano, je tam nějaké riziko. Pokaždé, když se o tom ve veřejném prostoru mluví, tak slyšíme zejména od těch, kteří ty peníze inkasují, slova jako „arbitráže“, „budeme se soudit“.
To riziko je podle mě únosné. Vláda, já i pan ministr průmyslu jsme připraveni toto riziko na sebe vzít a snížit ten objem.
Soběstačnost pomocí fotovoltaiky je v zimních měsících chiméra, říká analytik Macenauer
Číst článek
Takže ty poplatky tam započítané jsou, ale v nižším objemu.
Bude to minimálně o 14 miliard méně. A když ušetříme 14 miliard, tak to samozřejmě vezmeme z celkového objemu.
Takže jinými slovy to tedy zaplatí příjemci dotací, to znamená provozovatelé obnovitelných zdrojů.
Dostanou méně. Někdo dotace bere, posílá je státní rozpočet, tak když škrtnu dotaci, tak někdo to zaplatí – ten, kdo to nedostane.
A není dotace daná zákonem, neměli na ni nárok po dobu 20 let?
To je třeba změnit. Já nechci kritizovat ty, kteří schvalovali zákony před 15 nebo 20 let, já jsem u toho nebyl. Ale myslím si, že je úplně evidentní, že můžeme na číslech prokázat, že ta investice je dávno zaplacená. A není žádný důvod, abychom to dál podporovali z peněz všech daňových poplatníků.
My tu odvahu máme, my s tím návrhem přijdeme. Já si dokonce myslím, že to bude mít širokou politickou podporu, že to bude mít mnohem širší podporu než jenom vládních stran. Toto konkrétní opatření.
‚Neřeknu, aby se nelobbovalo‘
Podnikatelské svazy tvrdí, že se mají škrtat i určité dotace průmyslu, které měly pomoct přežít energeticky náročným odvětvím v době, kdy platí Green Deal a tak dále.
Mě by zajímalo, jak na to přišli. Protože jestli se bavíme o dotacích pro energeticky náročné podniky, tak ty neškrtáme. Naopak my jsme je zavedli v roce 2022 opětovně, protože v původním návrhu minulé vlády tam ta platba nebyla.
Můžete říct nějaký příklad konkrétní dotace, kromě poplatků nebo dotací na obnovitelné zdroje, kterou prostě zrušíte?
Můžu, ale neudělám to.
Agrofert, Madeta, Kunín i Hamé. Vládní škrty sníží zemědělské dotace na nulu
Číst článek
To je škoda.
Já myslím, že to není škoda.
Abychom viděli, kam míříte.
Já nevím. Podle mě je důležitá zpráva pro daňové poplatníky, že to škrtneme. Já nepotřebuji, aby od zítřka všichni, kteří doteď peníze inkasovali, chodili do médií, mezi poslance a senátory a přesvědčovali je, že je to špatně.
My jsme měli sedm A3 listů popsaných všemi dotačními tituly po kapitolách. Pět týdnů jsme se tomu věnovali. Nebylo v lidských sílách projít každý.
Ale viděli jsme charakter těch dotací, jestli jsou příjemci podnikatelské subjekty, nebo nezisková oblast, nebo města a obce. Pak jsme se na vládě jako celek, v debatě se všemi ministerstvy, shodli na základě této analýzy, kolik se dá ušetřit v kterém konkrétním rezortu.
Každý ministr má v této chvíli k dispozici čtyři nástroje, aby ten cíl splnil. Nechá konkrétní program tak, jak je. Úplně ho zruší. Sníží alokaci. Nebo zvýší spoluúčast. A může to kombinovat.
Každý člen vlády ví, jaký má závazek. Nejpozději 30. září to musí být ve sněmovně při návrhu státního rozpočtu. A tam to bude jasné.
‚Budeme skromnější‘
Chcete šetřit také u sebe. Státní správa má ušetřit 11 miliard korun na provozních výdajích. Řekněte nějaký příklad, kde ušetříte.
Myslím, že to zná každá domácnost, každá firma. Jedná se o ty klasické provozní neboli režijní náklady. To jsou energie, opravy, udržování, nákupy služeb. Tohle všechno se do toho zahrne. Prostě budeme skromnější a myslím, že to je správné.
A jak jsem říkal před chvíli, to není tak, že po 31. prosinci 2024, po minus pěti procentech, to už bude pořád. Myslím, že to musí pokračovat i dál.
Co si představit pod tím, že ušetříte 10 miliard korun na platech ve veřejné sféře? Znamená to, že se bude propouštět ze státní správy, z veřejných sféry?
Může to být. Nechci říct, že nikdo nebude propuštěn, že žádná agenda nebude zrušená, ale určitě to nebude masový jev.
Rafaj: Zatímco od nás chce vláda vybrat o 22 miliard navíc, vlastními úsporami přispěje mnohem méně
Číst článek
My jsme snížili objem platů. Když dám jednoduchý příklad. Když řekneme, že dnes máte 100 tisíc, jestli vypočítá, a příští rok bude 98 tisíc, tak na každém z těch, kteří o tom budou rozhodovat, je, jestli tam nechá jednoho člověka, dva nebo tři za tu částku, kterou máte k dispozici.
Cílem je snížit počet státních zaměstnanců, a tím pádem zvýšit platy těch, kteří zůstanou. Aby ta státní služba a výkon států byl efektivnější.
Vy už víte, kolik propustíte lidí ve vašem rezortu?
My jsme zrušili za 16 měsíců v rezortu ministerstva financí 950 pracovních míst. Většinou jsme to dělali tak, že jsme nejdřív zrušili agendu a pak tomu konkrétní místa.
Je třeba říct, že existuje něco jako přirozená fluktuace, to znamená přirozené odchody ze zaměstnání, ať už do penze, nebo že si člověk najde jiné zaměstnání. To je někde dva až pět procent. Takže mnohde bude stačit nepřijímat lidi na místa, která se uvolní přirozenou fluktuací. Nebude to žádné masové propouštění.
Zeptám si ještě krátce na podporu stavebního spoření, protože to bylo velké téma. Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhovala, abyste zrušili podporu stavebního spoření, že to ztratilo smysl s tím, když v Česku začaly fungovat hypotéky. Vy jste nakonec snížili příspěvek na spoření jen na polovinu. Podlehli jste lobbingu bank?
Ne. Musím říct, že když se na to podíváme z hlediska státního rozpočtu, tak kdybychom ten příspěvek úplně zrušili, tak by se to týkalo pouze nových smluv. To znamená, že ta plná úspora by se projevila na až v roce 2030. Do té doby by se stejně platily zhruba dvě miliardy.
My jsme s bankami a stavebními spořitelnami vyjednávali, přišly s nabídkou nového produktu nebo tomu, jak by mohly státu pomoci. Nám to přišlo zajímavé. A pak jsme se dohodli na tomto řešení.
Jinými slovy stavební spořitelny by mohly pomoct domácnostem, které budou chtít realizovat energetické úspory, nejenom tím, že na to půjčí. Ale že budou fungovat jako poradenská centra, případně že jim vyřídí státní dotace, pokud na ni budou mít nárok. Myslím, že z hlediska úspory energie za Českou republiku je to dobrý nápad.
Daň pro ziskové firmy
Téměř 70 miliard korun má během příštích dvou let státu přijít z vyšších daní. Zvedat se mají hlavně příjmy z daní jak pro podniky, tak i fyzické osoby a OSVČ, takzvané osoby samostatně výdělečné činné. Z té částky, kterou jsem řekla, tak já jsem to napočítala na skoro 50 miliard korun. Přitom původně jste říkal, že přímé daně nechcete zvedat. Tak co se tedy změnilo? Proč jste to udělal?
Museli bychom těch 50 miliard rozklíčovat. Největší položku dělá daň z příjmu právnických osob.
Jak se projeví vládní reformy v domácnostech? Změny pocítí všichni
Číst článek
Ano, 22 miliard. Což bylo velké překvapení, podniky jsou naštvané, když to tak řeknu, i když jsou trochu opatrné.
Musíme si říct, že v letech 2020, 2021 a 2022 a částečně i letos ze státního rozpočtu na podporu podnikatelského sektoru šly nemalé peníze. Ano, byl covid, byla energetická krize, ale byly to desítky miliard. V okamžiku, kdy se ukázalo, a za tím si stojím, že snižování schodků nejde udělat pouze na výdajové straně rozpočtu, tak mně přijde docela fér, že část těch peněz se vrátí zpět do rozpočtu v této formě.
Známe statistiky například z covidu, kolik firmy inkasovaly. Měly na to nárok, já to nekritizuji. Ale některé firmy zůstaly vysoce ziskové i s dotací. Je opravdu tak špatné, že část dotace, kterou získala firma, která i v daném roce byla vysoce zisková, ji případně odvede v příštích letech formou daně? Podle mě ne.
Tak jste to udělali plošně pro všechny, i ty, co nebyly ziskové. Ty neziskové neplatí daně.
Neziskový podnik může být podnikatel nebo firma, která v konkrétním roce nedosazuje zisku, to je samozřejmě pravda, tak to bude vždycky. Mně to přijde docela dobře vysvětlitelné.
Proč jste to udělali až od roku 2025?
Ne, 2024. Platí se za minulé zdaňovací období, příští rok budou firmy platit podle letošního výsledku.
Takže to berete jako příjem roku 2025?
Příjem bude až roku 2025. Plný příjem bude dokonce až v roce 2026, protože v prvním pololetí roku 2025 budete platit zálohy podle daně z příštího roku. Takže to bude platit od 1. ledna 2024.
Dvě možnosti nemocenské
Pokud je o ty ostatní daně, jako zrušení daňových slev, třeba na manželku, a zavedení nemocenské pro všechny lidi, které budou mít podle propočtu společnosti IDEA při CERGE ekonomickém institutu, dopad především na lidi s nižšími příjmy. A poměrně významně se mají zvýšit také povinné sociální odvody pro OSVČ, což zase postihne nejvíc ty, co vydělávají málo peněz. Nemáte obavu, že toto jde špatným směrem?
Nemám obavu. U nemocenské jsme měli dvě alternativy. Znovu zavést karenční dobu, to znamená neproplácet první tři dny nemocenské. To byl důvod, proč se nemocenská dala na nulu. Protože byly první tři dny neplacené nemocenské. Pak se vrátilo, že první tři dny jsou placené.
Balíček jde správným směrem, hájí ho ekonom Zahradník. Byl by pro platby ve zdravotnictví i školství
Číst článek
Takže my jsme měli dvě možnosti. Buď zavedeme zpět neplacené tři dny, nebo částečně vrátíme tu nemocenskou, nedali jsme ji na 1,1 %, jak to bylo, ale na 0,6 %, tak aby systém nebyl deficitní. Nakonec jsme se shodli, že právě pro zaměstnance je lepší, i pro ty nízkopříjmové, je lepší princip 0,6 % než karenční doba a první tři dny bez příjmu.
Nemáte obavu, že zatížení OSVČ, především těch, kteří mají nízké příjmy, povede k únikům do šedé zóny, daňovým optimalizacím? Protože přece jenom zvyšuje se to opravdu hodně.
Musíme říct, kam se to zvyšuje. Nejenom, že hodně. Zvyšuje se to ve třech letech, ve třech krocích po 5 %. Po třech letech bude živnostník, který má rizika, a proto nejsem rád, když se srovnává se zaměstnancem, platit pojištění jako ten, kdo bere minimální mzdu. To někomu připadá jako přehnané zatížení? Mně osobně ne.
V tom plném náběhu to bude dělat asi 1600 Kč měsíčně navíc a znamená to, že důchod tohoto člověka bude o 4000 měsíčně navíc. Mně to přijde jako dobrá a férová nabídka. Protože na rozdíl od nemocenské, když živnostník neplatí nemocenskou, nic nečerpá. Když živnostník platí minimální zálohy, má pak nízký důchod, ale tím to nekončí. Kdyby to tak bylo, tak mně by to nevadilo.
Živnostníci argumentují tím, že jsou zodpovědní a mohou si spořit.
Ano, ale když pak mají nízké důchody, tak mají nárok na sociální dávky.
Změny u knih i vína
Podívejme se na DPH. Udělali jste reformu sazeb, místo tří budou tedy jen dvě. Ta snížená bude 12 %. Původně se mluvilo o 14 %. Co za tím stálo, že ta sazba nakonec klesla? V situaci, kdy děláte konsolidační balíček a hledáte jakékoliv příjmy, jste to nakonec udělali tak, že o 4 miliardy ještě přijdete.
O šest, státní rozpočet přijde o čtyři. No vidíte, na jedné straně jsme kritizováni, že zvyšujeme daně a pak jsme vlastně kritizováni i za to, že jiné daně snižujeme. Když to říkají ti samí kritici, tak vlastně nevím, jak to myslí.
Velká analýza změn: Že nezvednou daně? ‚Lež jako věž‘
Číst článek
Vy jste říkala, že se mluvilo o 14 %. Kde se mluvilo o 14 %? To se spekulovalo.
Ve vašich analytických podkladech.
Ne. Kdyby to ti, kteří je zveřejňovali, dali poctivě, tak tam bylo napsáno, že dnes je 10 a 15 a propočty, co se stane, když bude sazba 14, 13, 12, 11 nebo 10. Tohle jsme měli dopředu. Mluvilo se o všech možnostech. Je to logické, když chcete sloučit dvě sazby, tak těžko to bude nižší než ta nejnižší sazba nebo vyšší než těch 15%.
Pojďme si vyjasnit ještě nějaké nejasnosti u DPH. Velkým překvapením bylo zavedení nulové, naprosto výjimečné sazby zrovna na knihy. Naopak se zvýšila sazba novin na 21 % a časopisy mají 12 %. Co je za tím za logiku? Já ji tam nenacházím.
Tak kdo chce tu logiku najít a kdo nechce, tak ji nevidí.
Ta logika je zlikvidovat tištěné noviny?
Prosím vás, to je argument, který nemá žádné opodstatnění. Já jsem chtěl říct, ale říkají to i členové NERVu, že nikdo nechce, aby konkrétně on platil vyšší daně. Vydavatelé novin nebudou jediní, kteří si budou stěžovat na to, že měli sníženou sazbu a teď mají základní. To budou všichni. Já v tom nevidím nic výjimečného. Podle sebe soudím tebe, pokud si někdo myslí, že za tím je snaha něco zlikvidovat. Já to vůbec nechápu.
Svaz vinařů protestuje proti zavedení spotřební daně na tiché víno. ‚Mohla by pohřbít vinařství,‘ varuje
Číst článek
Vysvětloval jsem, že jsme hledali jako první argumenty pro to, zda vůbec má některá služba nebo výrobek být ve snížené sazbě. Až poté jsme debatovali, jestli jedna nebo dvě, případně jak má být vysoká. Pro časopisy mluvilo to, že časopisy jsou odborné a vědecké a v daňovém zákoně nejsme schopni rozlišit, které jsou a které nejsou. Takže jsme měli dvě možnosti. Buď to necháme všechno v základní sazbě, nebo kvůli vědeckým a odborným časopisů dáme sníženou sazbu. I s vědomím, že se bude týkat mnoha těch, kteří tenhle parametr nesplňují. Vím, že na to vznikne plno karikatur a vtipů.
Já jsem ještě viděla vysvětlení Markety Adamové, šéfky TOP 09, že nulové zdanění knih chtěla TOP 09 poté, co ostatní přišli se zachováním nulové spotřební daně na víno. Čili takhle se obchodovalo se sazbami DPH?
Ne, neobchodovalo. Já jsem nebyl u toho, co říkala, ale takhle se určitě neobchodovalo. Naopak, ta debata byla velmi detailní. Myslím, že jsme politická reprezentace, která nejvíce detailně procházela zatřídění položek uvnitř DPH. Naštěstí jsme tam množství nelogičností, kdy se jeden výrobek dá klasifikovat různými způsoby.
Není zatím žádný úmysl. Já bych pochopil, kdyby vydavatelé novin říkali „No to je nespravedlivé, tak dejte časopisům taky základní sazbu.“ Nebo si vydavatelé novin myslí, že máme uvalit sazbu DPH na knihy. Včera říkali kolegové z NERVu „Not in my wallet.“ To znamená, všechny zdaňte, jenom mě ne. Ten princip platí pro všechny. Není překvapivý. Byl bych opravdu překvapený, kdyby některá skupina říkala, jsme rádi, že zvyšujeme daně.
‚Ústupky nepředpokládám‘
Ještě mi vysvětlete logiku nulového zdanění vína, když třeba u piva vám nevadí, že daňová zátěž výrazně roste. U vína se argumentuje, že to ani tak není alkohol, jako celá kultura, zemědělský produkt a tak dále. Je jednoduché vysvětlení, prostě jste podlehli vinařské lobby.
Jednoduché vysvětlení je, že na tom se shodla vládní koalice.
‚Černý čtvrtek pro podnikatele.‘ Opozice varuje před představenými úspornými kroky vlády
Číst článek
Hrálo v tom roli to, že je polovina ministrů z Moravy?
Já myslím, že ministři nejsou ministři za své volební regiony, ale za své politické strany. Takže v tom mnohem větší roli hrála stanoviska politických stran než regionální příslušnost členů vlády. Navíc tu dohodu nevyjednávali ministři, ale reprezentanti všech pěti vládních stran.
Jaký teď bude další postup v jednáních o návrhu konsolidačního balíčku i důchodové reformy? Určitě bude obrovský tlak, aby se některé parametry upravily nebo zrušily a jiné přidaly. Jste ochotní udělat nějaké ústupky?
Tak záleží, jaké ústupky a jakou mají logiku. Já to nepředpokládám. Jednání trvala mnoho měsíců, nebyla vůbec jednoduchá. Nevylučuji nějaké drobné technické změny, to určitě ne, ale zásadní změnu návrhu neočekávám. To bychom jednání museli opakovat. Zase by trvala týdny a měsíce a vůbec bychom to nestihli k prvnímu lednu příštího roku.
Nebojíte se, že se na tom vládní koalice rozloží?
Naopak, shodli jsme se na tom. Včera jsme prezentovali společný návrh všech pěti vládních stran. Máme většinu v obou komorách parlamentu, tak je naši úlohou to schválit v dolní i horní komoře parlamentu.
