Česko bude mít vlastní sankční seznamy proti Rusku, v příštích dnech se na tom začne pracovat, potvrdil v podcastu Jany Klímové Peníze a vliv ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj by se ze zabaveného majetku měla financovat obnova Ukrajiny. Ministerstvo financí také modeluje, o kolik by si polepšila státní kasa, kdyby se zrušila jedna ze dvou snížených sazeb DPH, které v Česku platí.

Rozhovor Praha 17:42 13. prosince 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Čeká nás velmi složitá doba, ale naše plány dávají lidem jistotu, že jim vláda pomůže překonat recesi,“ řekl nedávno britský ministr financí Jeremy Hunt. Co by řekl český ministr financí?
Čeká nás těžký příští rok 2023, ale nebude tak těžký jako rok 2022. Dělali jsme mnoho opatření pro to, abychom v příštím roce my všichni, všechny domácnosti i firmy, zvládli vysoké ceny energií.

Ve funkci jste rok. Dokázal byste říct nejdůležitější opatření, které jste jako ministr financí navrhl a prosadil a které lidem podle vás nejvíc tedy pomůže, aby ten příští rok pro ně už nebyl tak těžký?
Já si myslím, že nejtěžší úkol vlády byl právě připravit podmínky pro to, abychom zvládli vysoké ceny energií. Myslím, že jsme postupovali uvážlivě, i když někdo říká, že pomalu. Ale nepostupovali jsme zbrkle.

Dneska už po několika měsících můžeme i v mezinárodním kontextu hodnotit, jak která opatření těch kterých vlád byla úspěšná, jak byla efektivní a zda přinesla kýžený efekt. Protože všechny evropské vlády řeší stejný problém s příliš vysokou inflací a příliš vysokými cenami energií.

Z toho, co skutečně chystalo ministerstvo financí, jsme dlouhodobě usilovali o zvýšení povinného limitu pro DPH a abychom to mohli využít pro paušální daň. To jsme splnili, je to schváleno. To může pomoci desetitisícům, možná statisícům drobných podnikatelů a živnostníků. A to jsou ti, které bychom měli podporovat. Především proto, že ti nikdy neodejdou za investiční pobídkou, za nižší daní nebo nižším sociálním pojištění.

Já jsem trochu čekala, že řeknete třeba, že jste schválili stropy na ceny energií. Nebo že jste zvýšili dávky na bydlení, aby lidi zvládli tu těžkou situaci a energetickou krizi.
Ale to já jsem vlastně říkal. Já jsem říkal, že jsme pomohli zvládnout vysoké ceny. Těch nástrojů je několik. Tolik ironizovaný úsporný tarif nakonec zafungoval. Četl jsem hodně ironických komentářů a slyšel jsem ve sněmovně hodně ironických komentářů, ale tarif zafungoval. Každý to viděl na složenkách a na zálohách od září.

Výdaje na bydlení by u chudší poloviny rodin s dětmi mohly tvořit až 40 procent příjmů, uvádí analýza

Číst článek

Ale zafungoval i vůči lidem, kteří tu pomoc asi nepotřebovali v té době.
Souhlasím. Byla to plošná dávka, ale důvod není politický, důvod je ryze praktický. Kupodivu má bohužel stát sice všechny informace, které potřebuje ke svému rozhodování, ale nemá je v jednom systému. Takže my jsme nebyli schopni zjistit rychle a efektivně například příjmové poměry všech domácností a na základě toho lépe zacílit tu pomoc.

Takže my se soustředíme na věc, která není moc vidět. A to aby stát uměl s těmi daty pracovat, aby si většinu dat vyhodnocoval sám a aby občan jen nahlásil změnu těch skutečností. Stát ví o každém z nás, jaký měl roční příjem za minulý rok, zná katastr nemovitostí a tak dále.

A myslíte si, že to dokážete změnit do konce vašeho funkčního období? Abyste tato data měli k dispozici a mohli jste pomoc cílit?
Určitě. Já myslím, že to už děláme. Já jsem velký odpůrce resortizmu. Musíme propojit data z finanční správy, správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven. A pak s těmi daty můžeme pracovat mnohem efektivněji a ani domácnosti, ani podnikatele nebudeme nutit neustále pořád dokola posílat ty samé údaje.

Stanjura: Nemůže se stát, že firma jinde v Unii dostane větší podporu než v Česku. Suma je stejná

Číst článek

Tak budeme věřit, že to tak skutečně bude. Také jste tvrdili, že vláda nenechá nikoho padnout. Zvýšili jste limit pro dávky na bydlení, ale teď se ukazuje, že se zpožďuje výplata dávek, že úředníci nestíhají. Někteří opoziční poslanci dokonce tvrdí, že úřady nedostaly peníze na výplaty a lidem kvůli tomu hrozí třeba vystěhování z bytu. Udělá s tím vláda jako celek něco?
Ano. Myslím si, že reálně několikadenní zpoždění, které je nepříjemné, a omlouvám se všem, kterých se to týká, nemůže být reálným důvodem pro výpověď z bytu. A pokud by se tak stalo, tak se bezesporu mohou lidé obrátit na orgány státu, abychom s tím pomohli. Ale já vylučuji, aby to byl skutečný důvod. Může to někdo zneužít jako důvod, ale pak je to zneužití.

Mluví se o několika měsících zpoždění.
Tak to bych chtěl vidět. Opravdu nemám tu informaci. Několik měsíců zpoždění znamená, že – jsme v prosinci – od září nedostali příspěvek na bydlení. To mi nepřipadá jako reálné.

Já to nemůžu samozřejmě vyloučit. Člověk není schopen zkontrolovat všechny dávky, ale museli bychom asi znát konkrétní případ a pátrat, proč se to stalo, protože to určitě není systémová věc.

Podpora velkých firem? Až 40 miliard

Vláda zastropovala od ledna ceny energií pro domácnosti, menší firmy i veřejné instituce. Nyní chce stropy cen zavést také pro velké podniky. Proč až teď?
Nám se povedlo jako předsednické zemi Evropské unie změnit pravidla pro podporu velkých firem a v rámci těchto pravidel můžeme přistoupit k metodě, jak podporovat velké firmy administrativně velmi jednoduchým způsobem. To jest stropy cen.

Zastropování cen energií bude platit i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy, oznámil Fiala

Číst článek

Když se podíváme na to, jaká byla pravidla v roce 2022 v Evropě, tak to vlastně taky byly stropy. Jenom se to počítalo jinak. Bylo to hrozně složité. Museli jste si vést náklady na energie, porovnat s předchozím rokem, a když to překročilo nějakou hranici, tak jste mohli požádat a část té ztráty nebo těch zvýšených nákladů vám stát uhradil.

Co jiného to je než vlastně zastropování určitého objemu spotřebované energie? Jenom nesmírně složitě za velkých byrokratických nákladů jak na straně žadatelů, těch velkých firem, tak na straně státu.

Díky tomu, že se nám povedlo změnit pravidla, tak jsme připraveni použít jako metodu právě to administrativně jednoduché zastropování cen na určitou část spotřebované energie.

Na jak velkou část to bude?
Budou to vyšší desítky procent, myslím, že mezi 60 a 70 až 80 procent to bude, Aby tam byla motivace k úsporám. To si myslím, že je správně. Jsou k tomu i rozpočtové důvody.

Mě právě zajímají ty rozpočtové důvody, kolik to bude stát.
Odhady jsou mezi 30 a 40 miliardami. To by nás stejně stál ten krizový rámec podpory velkých podniků. Je to spíš jiná metoda.

Ale chtěl jsem říct něco důležitějšího. V rámci této podpory v Evropě je maximální pomoc pro jeden podnik, takže se nemůže stát, že by firma v jiném členském státě dostala vyšší podporu než česká firma.

Může se stát, že je jiný nástroj podpory a že v jednom konkrétním nástroji někdo dostane třeba víc. Ale ta maximální suma musí být stejná. Takže tady jsme odstranili riziko potenciální konkurenční nevýhody pro naše firmy.

Čili se podle vás nestane, že německé podniky dostanou větší podporu než ty české?
Pokud budou stejně jako my notifikovat ten program, a my jsme připraveni notifikovat, tak je tam limit celkové pomoci. V jednotlivém parametru, třeba za megawatthodinu, mohou mít nižší cenu, ale předpoklad je, že pro tu velkou firmu bude stanoven maximální strop pomoci ne v procentech, ale v absolutních částkách. A ty budou stejné pro českou i německou firmu.

OTÁZKY A ODPOVĚDI: Windfall tax a zastropování tržeb. Je Česko nejpřísnější v Evropě?

Číst článek

Plánujete, že ty rozdíly mezi stropem a skutečnou cenou budete dotovat z toho, co vyberete hlavně od výrobců energií formou odvodů z nadměrných příjmů a zároveň také z daně z mimořádných zisků, takzvané válečné daně. Ta má dosáhnout až 60 procent proti určité základně. Je to jedna z nejvyšších sazeb v Evropské a v kombinaci s odvody pro výrobce energií jde také o jedno z nejpřísnějších opatření v okolních zemích.

Neobáváte se žalob od akcionářů firem, ať už ČEZ nebo velkých bank, na které se také vztahuje válečná daň? Protože oni o tom mluví.
Neobávám.

Podle vás je to v souladu s nařízením Evropské komise?
Musíme rozlišovat. Daňová problematika je ve výhradní pravomoci členských států, zejména u přímých daní, což je daň z příjmu právnických osob. Je to věc členského státu. To nařízení se týká se zejména odvodů výrobců elektrické energie. Využili jsme toho nařízení, takže tam si myslím, že žádný rozpor není.

Nakonec díky tomu, jaké jsme zvolili parametry, tak větší fiskální dopad budou mít ty odvody a menší bude mít windfall tax. Je to věc, kterou já jsem podporoval pro to, že ten standardní daňový systém bude méně zatížen windfallem, než kdybychom ty parametry zvolili naopak.

A my jsme měli jenom dvě, respektive tři možnosti. Nepomáhat nikomu v ničem. To jsme odmítli. A když chcete pomoci, tak máte dvě možnosti. Buď to všechno půjde na vrub státního rozpočtu, znamená to zvyšovat deficit. Anebo si řeknete, díky vnějším okolnostem jsou firmy, které mají mimořádné zisky, mimořádné příjmy, a my navrhujeme vzít je, ale použít je vlastně jednoúčelově na kompenzace těch vysokých cen. A my budeme kompenzovat rozdíl mezi zastropovanou a tržní cenou.

Takže trváte na tom, že to není v rozporu s evropským nařízením? Kombinace daně a odvodů, když je takto vysoko nastavená?
Na tom trvám.

Za dva roky vypustit? Družba může fungovat i bez dodávek z Ruska, věří správce ropovodu

Číst článek

Zároveň ale už sám připouštíte, že sazba té mimořádné daně se může příští rok snížit.
Ano.

Čili sám máte pocit, že je vysoká?
Ne. Je to ústavněprávní hledisko a opatrnost, kterou jsme zvolili, je možná konzervativní přístup. Každý ústavní právník, ale i ekonom vám potvrdí, že v průběhu zdaňovacího období můžete dělat změny daní ve prospěch daňových subjektů, ne naopak.

Takže ano, zvolili jsme přísné řešení poměrně vysoké sazby. Ale je mnoho neznámých. A vždy jsem říkal, že zejména u toho windfallu je to zatíženo velkou mírou nejistoty. U  odvodů z vyrobené energie je přece jenom odhad přesnější.

Když se ukáže, že je to moc vysoko nebo že nepotřebujeme tolik peněz na kompenzace, tak zdroje nebudeme potřebovat na to, abychom snižovali deficit státního rozpočtu. Pak je cesta případně tu daň zkrátit na období tříletého rozpočtu. Případně snížit sazbu.

Naopak to nejde. Protože v okamžiku, kdy by se ukázalo v průběhu příštího roku, že sazba je příliš nízká a potřeba kompenzací je vyšší, tak bychom nebyli schopni v roce 2023 tuto sazbu zvýšit. Takže podle mě je to správně.

Je to přísné. Uvidíme, jaký jaký bude vývoj v ostatních evropských zemí. Hlavně uvidíme, jak se ty příjmy budou vyvíjet v průběhu příštího roku.

Proč jste nezdanili třeba zbrojovky, když zavádíte válečnou daň na banky a energetické firmy? Třeba Colt CZ má za tři kvartály vyšší zisk o 50 procent.
A také mají vyšší produkci.

U bank je to přece reakce na vysokou základní dvoutýdenní repo sazbu a my jsme nebyli spokojeni s tím, jak banky úročí vklady našich střadatelů. Pokud budou snižovat, teď to nemyslím nějak pejorativně, pokud budou optimalizovat svůj zisk tím, že budou více úročit vklady střadatelů, tak je to dobrý výsledek. Je to v jistém slova smyslu i protiinflační opatření. Pak je větší šance, že lidé nechají ty peníze v bankách a nebudou je ihned investovat.

Důležité je třeba říct, že my ty peníze chceme pouze na ty kompenzace, že to není tak, že máme rudé oči a vidíme, jé, ti mají velké zisky, tak jim je musíme vzít.

Ono to ale upřímně jinak nejde, nařízení Evropské rady neumožňuje použít to na nic jiného.
Ale u daně z příjmu právnických osob včetně windfallu do toho Evropská komise nemá co mluvit. Pokud říkáme, proč jsme nezdanili i další odvětví, tak říkáme, protože by to bylo pravděpodobně napořád a motivem by bylo jenom to, že někdo se podívá, v tomto případě třeba vláda, a řekne, ježiši, v tomto oboru mají vysoké zisky.

Ale tohle nebyl motiv. Motiv byl získat peníze na kompenzace a podle mě jsme ty sektory zvolili správně

Co bude s ČEZem

Jeden z těch největších plátců, firma ČEZ, ve které je největší akcionář ministerstvo financí, má první splátku z nadměrného příjmu zaplatit už za prosinec. Máte nějaký odhad, kolik to bude?
Ne, má se zaplatit odvod z vyrobené elektrické energie. Zaplatit se má do 25. února. Tak to je to v zákoně. Je to za prosinec, přesně v souladu s evropským nařízením.

ČEZ obdržel tři nabídky na dostavbu Dukovan, zájem mají společnosti z Francie, USA a Jižní Koreje

Číst článek

A pokud počítáme, že výnos by mohl být kolem 80 miliard ročně, tak když to vydělím dvanácti, tak předpokládám, že za prosinec bychom dohromady z celého trhu mohli dostat šest až sedm miliard – a podíl ČEZu na trhu je zhruba 70 procent.

Samozřejmě jsou tam i jiné zdroje výroby elektrické energie. Takže kdybych to měl odhadnout, tak to budou jednotky miliard za prosinec.

Na konci listopadu dostal ČEZ nabídky na dostavbu pátého bloku Dukovan, je tam i opce na další bloky. Rozhodne vaše vláda už příští rok o tom, jestli se budou stavět další jaderné bloky?
Já to doporučuji. Ale nevím, jestli vláda rozhodne. Můj osobní názor je, že ano, že bychom měli v průběhu příštího roku rozhodnout, a já budu určitě doporučovat, abychom postavili všechny čtyři bloky, to znamená dva nové bloky v Dukovanech a dva nové bloky v Temelíně.

Příští rok v létě by měl ČEZ také předložit plán transformace společnosti. Premiér Petr Fiala (ODS) dříve řekl, že si chce stát nechat výrobní zdroje, tedy elektrárny. Padne podle vás už příští rok nějaké rozhodnutí o rozdělení ČEZu?
To bych asi nerad v tuto chvíli komentoval, abych zase nebyl obviněn, že jsem vypustil nějakou kurzotvornou informaci.

Co je ale podle mě jasné, co říct můžu. My přece o tak závažných věcech nemůžeme debatovat čtyři roky. Nevím, jestli padne rozhodnutí v tom směru, na které jste se ptala. Ale myslím si, že nejpozději v polovině našeho funkčního období bychom měli mít jasno, jaká bude vlastnická politika státu nejenom v ČEZu, ale i v ostatních společnostech, které buď stoprocentně ovládá, anebo částečně vlastní stát.

Jenom jedna snížená daň

Začali jste pracovat na úpravách státního rozpočtu, které by měly platit pro rok 2024 a 2025, abyste snížili stamiliardové schodky. Na jaře chcete mít první expertní návrhy. Vy už jste v České televizi mluvil o úpravách sazeb DPH směrem nahoru, že by se přesunuly některé položky z nižších sazeb do vyšších a takto by se zvýšily příjmy. O které položky by se mělo jednat?
Já bych byl rád, kdybychom se vrátili k systému dvou sazeb. Protože ta třetí sazba samozřejmě systém zkomplikovala.

Tempo inflace v Česku zrychlilo. Spotřebitelské ceny v listopadu meziročně stouply o 16,2 procenta

Číst článek

Myslíte desetiprocentní sazbu, tu nejnižší?
Máme dvě snížené sazby. V tuto chvíli provádíme propočty, protože by bylo fajn, kdyby návrat k dvěma sazbám byl rozpočtově neutrální.

Čili bychom měli jenom 21 procent a 15?
Ne, to neříkám. Jednu sníženou sazbu. V této chvíli nevím kolik.

Modelujeme expertně propočty, co by se stalo, kdyby druhá sazba, ta jediná snížená, byla 10, 11, 12, 13, 14 nebo 15 procent. V tomto rozmezí se výpočty, které jsem zadal, budou pohybovat. Dostaneme odhad, co by to udělalo v příjmech státního rozpočtu, kdybychom jednu sníženou sazbu měli v tomto rozmezí pro každý ten konkrétní procentní bod.

Kdyby to bylo na vás, kolik by ta sazba byla?
To vám teď nepovím.

Tak to je škoda. Chtěl byste také zvyšovat spotřební daně na alkohol, cigarety a tak dále? Je to reálné?
Reálné je to dobře promyslet. Ono je velmi populární říct, že tohle jsou neřesti, pořádně je zdaníme, to všichni pochopí, kdo by proti tomu protestoval.

Ale pak si to pojedou všichni koupit do Polska.
Přesně tak, příhraniční turistika funguje, zejména co se týče cigaret. Není to jenom s Polskem, ale je to i na rakouské a německé hranici. Když posledně Česká republika zvýšila spotřební daň z tabáku, tak výnos nebyl vyšší.

Klimeš: Rozpočet není realistický. Vršíme dluh a to povede k drahým daním

Číst článek

Takže ano, je to věc k debatě, ale musíme to opravdu dobře zvážit, abychom potom, co jsme zvýšili o pět procent, anebo o deset procent spotřební daň na tabák, abychom se nedivili, že nám celkový výnos opět klesl, protože v příhraničních oblastech bude probíhat turistika.

Tam je spíš jiná věc, kterou bych rád, aby se nám povedlo vyřešit. Není to úplně triviální. Vždycky se objeví něco, co vlastně není v zákoně o spotřebních daních a trvá rok dva tři čtyři, než na to zareagujete a zdaníte to.

Elektronické cigarety, pak byly IQOS, teď jsou to nikotinové sáčky. Tak já jsem zadal expertům, aby popřemýšleli, že bychom tam měli obecnou sazbu z tabáku pro nový typ výrobku. Když tam bude nikotin, abychom to měli.

Aby se z toho nedalo utéct?
Přesně tak. A pak to během roku dvou domyslet. Ale aby nebyl žádný produkt nezatížený spotřební daní. V tom okamžiku logicky podíl toho produktu na trhu roste, protože je levnější, když není zatížen spotřební daní. To tam zatím nebylo. A to bych byl rád, kdyby se nám povedlo vyřešit.

O vás je známo, že odmítáte zvýšit daně z příjmu. Některé strany vládní koalice, lidovci a Piráti, ale přišli s tím, že chtějí příští rok jednat o progresivním zdanění lidí. Tedy že by ti s vyššími příjmy měli vyšší daně. Necháte se přesvědčit?
Tento různý názor mají dnešní vládní strany už několik let. V tom se nezměnil postoj ani těch, kteří jsou pro nižší daně, ani těch, kteří jsou pro ty vyšší. Takže překvapený nejsem.

Ale platí jedno pravidlo, které je velmi důležité. Pokud chce koaliční vláda vydržet, tak není možné, aby část vládní koalice prosadila změny v daňovém systému za pomoci hlasů opozice. To je začátek konce vlády, kdyby se něco takového stalo. A já v této chvíli neznám argument, který by mě přesvědčil, abych s takovým návrhem souhlasil.

Nelhat o důchodech

Národní rozpočtová rada varovala, že kvůli stále vysoké inflaci bude příští rok potřeba 20 miliard korun na valorizaci důchodů, které nemáte v rozpočtu. Jak to budete řešit?
Uvidíme, jaký bude vývoj inflace, zda bude, nebo nebude potřeba mimořádné valorizace. Ale pokud nastane mandatorní výdaj, tak se prostě zaplatí. Na to je úplně jednoduchá odpověď. Není jiná šance než platit mandatorní výdaje.

Přispívají málo a to je může dostat do potíží. Penze českých živnostníků jsou časovanou bombou

Číst článek

Příští rok chcete pracovat na důchodové reformě. Také jste pro, aby se prodloužil věk odchodu do důchodu, aby se důchody víc diferencovaly podle zásluh, podle toho, kdo kolik odváděl. Můžete říci, jaká by byla vaše ideální hranice odchodu věku do důchodu?
To skutečně nevím. Bavíme se ale o letech po roce 2030. Netýká se to těch, kteří půjdou do roku 2030 do penze.

Já úplně přesně nevím, kdy bylo rozhodnuto, ale podle mě už osm deset let platí, že o navyšování věku odchodu do důchodu bylo rozhodnuto s velkým předstihem. Je to podle mě realita. Kdo tvrdí, že to není potřeba, tak tomu je jedno, jestli nedopadne za pár let státní rozpočet tragickým způsobem, a neříká našim občanům pravdu.

Myslím si, že o tom debatovat musíme a že bychom to měli rozhodnout a umět to vysvětlit. Jsou témata, která úplně nejsou jednoduchá, ale vždycky se říkalo, že v penzi by mělo být zhruba 25 procent délky života. Pokud se prodlužuje délka života, tak se samozřejmě logicky potenciálně zvyšuje věk odchodu do důchodu.

Když se podíváme i v ostatních evropských zemích, tak v mnohých je už dnes vyšší věk odchodu než v Česku. Je to jeden z parametrů, které bychom změnit měli, pokud nechceme, aby budoucí důchody byly mimořádně nízké.

Ještě mi řekněte ke státnímu rozpočtu. Když to všechno dobře dopadne, budete ministrem až do roku 2025, do konce funkčního období. Váš ideální schodek státního rozpočtu, až budete končit funkční období, je kolik?
Pod dvě procenta HDP. Uvidíme, jak rychle poroste HDP. To je okolo 160 miliard korun.

Z ruského majetku pomoc Ukrajině

Vaše velké téma po napadení Ukrajiny Ruskem bylo dodržovat striktně sankční seznam, vytvořit i národní sankční seznam, zmrazit lidem spojeným s ruským režimem majetek. Máte aktuální čísla, kolik ruského majetku zmrazil v Česku Finančně analytický úřad?
Za prvé chci říct, že konečně máme k dispozici národní zákon, abychom mohli ty národní seznamy vytvářet. Myslím si, že v příštích dnech začne pracovat skupina na ministerstvu zahraničí, které se budeme účastnit, na vlastních sankčních seznamech.

Za dva roky vypustit? Družba může fungovat i bez dodávek z Ruska, věří správce ropovodu

Číst článek

Aktuální číslo je vyšší než 10 miliard.

A chci ale říct ještě jednu věc, že my aktivně na mezinárodní scéně prosazujeme ten princip, který v této chvíli už hájí mnoho zemí, že bychom zmražený majetek měli prodávat a z výnosů financovat obnovu Ukrajiny.

Dojde k tomu u nás? Věříte tomu, že dokážete zabrat majetek, prodat ho a pomoc Ukrajině?
Chtělo by to evropské řešení. Debatujeme to s ústavními právníky – když to slyšeli poprvé, tak jejich reakce byla prudce odmítavá. Ale myslím si, že ta debata se vyvíjí.

Já bych byl určitě pro. Pokud jsou páchány, a bezesporu jsou páchány válečné zločiny, tak aby zemi, která to páchá, byl zmražen majetek. My stojíme na straně napadené země a chceme pomáhat spolufinancovat obnovu po válce. Tak toto je jeden ze zdrojů. Ono to nebude stačit, ale bylo by to morálně správně.

My tady máme například podíl státního ruského plynárenského kolosu Gazprom v zásobníku plynu v Dambořicích. Společnost Prisko, která patří pod ministerstvo financí, s ním na podzim uzavřela, respektive s tím spolumajitelem, což je skupina KKCG, memorandum o budoucí transakci. Takže připravuje stát převzetí toho podílu Gazpromu?

To vážně nemůžu komentovat. Ale jsme si vědomi problému. Myslím si, že by bylo mnohem lepší, aby ten majetek byl v českých rukou. Myslím si, že to může skončit i ve státním majetku jako jedna ze strategických investic do naší energetické bezpečnosti. V této chvíli analyzujeme cesty, jak se k tomu majetku dostat.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít