Vláda schválila vyšší schodek rozpočtu. Stanjura ho navrhl navýšit z 280 miliard na 330 miliard korun
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu navrhl vládě zvýšit v novele letošního státního rozpočtu schodek proti schválené podobě rozpočtu o 50 miliard na 330 miliard korun. Vláda návrh schválila. V březnu sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Připomněl, že původní návrh letošního rozpočtu předložený tehdejší vládou Andreje Babiše (ANO) počítal se schodkem téměř 380 miliard.
Do novely rozpočtu s vyšším schodkem zahrnul Stanjura například poměrnou část vládních výdajů určených na boj s vysokými cenami energií. Pro letošek to podle něj bude 16,5 miliardy korun. Návrh zahrnuje i příspěvek 5000 Kč na dítě do 18 let v celkovém objemu osm miliard Kč. Do schodku se promítne i nákup plynu do státních hmotných rezerv za osm miliard korun.
Výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 115,1 miliardy Kč, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekává ministerstvo financí o 65,1 miliardy Kč vyšší.
Nejvíce peněz půjde na boj s inflací
Dodatečné výdaje rozpočtu podle návrhu ministerstva financí reagují primárně na potřebu kompenzovat část negativních dopadů války na Ukrajině, zejména vysokou míru inflace, nárůst cen energií, a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva.
Státní dluh v pololetí stoupl na 2,7 bilionu korun. Na každého Čecha tak připadá dluh asi 257 000 korun
Číst článek
Rozpočtově nejvýznamnější položkou je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií ze státního rozpočtu, či podporu kotelen a centrálního vytápění. Z balíčku o objemu 66 miliard Kč má být z letošního rozpočtu hrazena asi čtvrtina, tedy 16,75 miliardy korun. Návrh dále zohledňuje uprchlickou krizi z Ukrajiny.
Například na humanitární dávku, příspěvek pro solidární domácnost a na okamžitou pomoc rozpočtu je navíc deset miliard Kč.
Novelizovaný rozpočet pokrývá také historicky první nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv za 8,5 miliardy Kč a financuje jednorázový příspěvek na dítě osm miliard Kč či druhou mimořádnou valorizaci penzí za 7,8 miliardy Kč.
Průměrný starobní důchod se díky třetí letošní valorizaci penzí zvýší od září o 700 korun. Průměrně si tak důchodce proti roku 2021 polepší o více než 2500 Kč měsíčně. Na tři valorizace penzí v letošním roce půjde ze státního rozpočtu celkem 56 miliard Kč.
Navýšení peněz pro dopravu i vzdělávání
V kapitole ministerstva dopravy je vyhrazeno dodatečných pět miliard korun pro Státní fond dopravní infrastruktury na kompenzaci výpadku příjmů ze silniční a spotřební daně. Zhruba o 5,2 miliardy korun bude posílen systém všeobecného zdravotního pojištění platbami za nové státní pojištěnce z Ukrajiny.
Resort místního rozvoje získá 2,8 miliardy korun navíc především na posílení dotačních titulů na vznik nových bytů, řešení dopadů živelních pohrom, obnovu místních komunikací a rozvoj cestovního ruchu. V důsledku zvýšení existenčního a životního minima se zvyšují některé dávky státní sociální podpory a hmotné nouze o 1,1 miliardy korun.
Snižování deficitu jako mantra v době krize? První v řadě je zkrocení inflace, míní poslanec Bernard
Číst článek
Na posílení českého vzdělávacího systému po přijetí ukrajinských dětí má jít 1,5 miliardy korun navíc. Dodatečné peníze zřejmě získá také Státní fond kinematografie na filmové pobídky (0,6 miliardy) či Národní sportovní agentura na neinvestiční dotace pro sportovní organizace (0,5 miliardy korun).
Letošní rozpočet ministerstva vnitra se zvýší o zhruba 3,3 miliardy korun. Peníze vnitro použije na nákup policejních aut, ubytovny pro policisty v pražských Kunraticích a obměnu a doplnění techniky pro hasiče.
Finance použije také na dávky důchodového pojištění a sociální dávky či na mimořádnou pomoc v rámci Azylového, migračního a integračního fondu. Resort má tak letos hospodařit s výdaji 95,7 miliardy korun.
Stabilizace situace na Ukrajině
Ministerstvu zahraničí připisuje návrh novely rozpočtu na letošní rok další výdaje 120 milionů korun. Měly by jít na poskytnutí peněžních darů do zahraničí mezinárodním organizacím a institucím na stabilizaci situace na Ukrajině.
Z novely také vyplývá, že se letošní výdaje ministerstva průmyslu a obchodu zvýši o 6,6 miliardy korun na 63,3 miliardy korun. Důvodem je navýšení dotací na obnovitelné zdroje z 19 na 25,6 miliardy korun. Příjmy zůstávají v nezměněné výši 31,3 miliardy.
Zároveň se navýší rozpočet ministerstva kultury o přibližně 1,2 miliardy korun na 16,42 miliardy korun.
Ve vládní rozpočtové rezervě zůstane na krytí neočekávaných výdajů do konce roku 2022 připraveno 7,4 miliardy korun.
Vyšší výběr daní
Tak jako se dopady vysoké inflace promítají negativně na výdajové straně rozpočtu, na příjmové straně naopak posiluje daňové inkaso zejména DPH, na kterém státní rozpočet při nadále rostoucím tempu spotřeby domácností vybere o 25,2 miliardy korun více.
Schodek státního rozpočtu stoupl na 189 miliard korun. Loni v květnu byl ještě o 66 miliard vyšší
Číst článek
Silnější bude také výběr daní z příjmů, u právnických osob o 9,2 miliardy korun a u fyzických osob o 10,2 miliardy korun.
O devět miliard vzroste také výběr pojistného na sociální zabezpečení, a to zejména díky zaměstnávání občanů z Ukrajiny a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti.
Výpadek na příjmové straně ve 3,8 miliardy korun naopak způsobí snížení spotřební daně z pohonných hmot na čtyři měsíce o 1,50 korun na litr a nepřímo také částečné zrušení silniční daně. O 4,9 miliardy klesnou příjmy ministerstva zdravotnictví v důsledku nižšího zájmu státních pojištěnců o očkování proti covid-19.
