Stát chce letos navýšit nouzové zásoby potravin pro případ krizových scénářů
Stát nakoupí další tuny potravin pro případ krizových scénářů. Ještě během letošního roku chce vypsat zakázky za více než 200 milionů korun. Kromě salámů by do strategických zásob Česka měly přibýt i masové konzervy nebo třeba sušené mléko.
Jde o rezervy pro případ krize, jako jsou záplavy, válečné konflikty nebo třeba blackout. Pro takové situace má Česko v zásobách například obilí, mléko nebo máslo.
Nově přibudou i masové konzervy za 15 milionů korun. Ty dodá společnost Hamé. Konzervy bude mít ve vlastních skladech, které bude i obměňovat.
„My se o ty konzervy budeme starat, respektive budeme je mít u nás uskladněny po dobu tří let, kdy státu garantujeme, že toto množství konzerv máme neustále k dispozici a připraveno pro jeho potřeby,“ popisuje mluvčí společnosti Petr Kopáček.
Třeba sušené mléko má stát uskladněné u společnosti Olma. Ve vlastních nebo také pronajímaných halách drží stát i zásoby ropy nebo leteckého petroleje.
Situace, kdy by stát nouzové zásoby potravin využil, zatím v Česku nenastala. Je ale nutné, aby každá země byla na případnou katastrofu připravena. V současnosti má Česká republika zásoby jídla jen na jeden den, ropa by přitom vydržela až na 95 dní.
Podle mluvčího Správy státních hmotných rezerv Jakuba Linky je totiž na rozdíl od ropy Česko v potravinách soběstačné:
„Máme tady spoustu výrobců potravin, spoustu zemědělců, další zásoby jsou také v supermarketech. Takže potravinové zásoby máme spíše na vykrytí nějakých lokálních výpadků v dodávkách nebo právě na krizové situace, jako jsou povodně, kdy potřebujeme v nějakém regionu zajistit rychle potraviny pro lidi, kteří byli například evakuovaní.“
Zásobní stáda
Přesto chce stát množství potravin navýšit tak, aby vydržely tři dny. Ještě letos chystá zakázky na 100 tun salámu nebo na 3000 tun sušeného mléka.
Nejde ale jen o potraviny, ve strategických zásobách by se měla objevit i živá stáda. Podle původních plánů by to mělo být už příští rok. Hlavním důvodem je výrazné snížení nákladů. Za dodávku, energie, skladování a mražení masa Česko zaplatí v průběhu tří let skoro 50 milionů korun. U stáda by se ušetřila až polovina.
A jsou i další výhody. Zatímco mražené maso se musí pravidelně měnit za čerstvé, u zvířat je obměna přirozená. Po celé republice se objeví hned několik takových stád. V jejich blízkosti budou jatka, aby se k lidem maso dostalo co nejdříve, nejpozději do čtyř dnů.
