Stát dal miliardy na zaměstnávání zdravotně postižených. Dostat je na volný trh se ale nepodařilo

Ministerstvo práce a sociálních věcí mezi lety 2010 a 2015 investovalo do podpory zaměstnávání lidí se zdravotním postižením 22,4 miliardy korun. Většina peněz ale putovala podle Národního kontrolního úřadu (NKÚ) zaměstnavatelům na chráněný trh práce místo na volný trh práce, což by mělo být hlavní prioritou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klienti domova pro osoby se zdravotním postižením v Kytlicích | Foto: Daniela Pilařová

Národní kontrolní úřad zkontroloval téměř 4,1 miliardy z celkových 22,4 miliardy korun, které ministerstvo práce a sociálních věcí investovalo mezi léty 2010 a 2015 do zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP). 96 procent této částky putovalo zaměstnavatelům na chráněném trhu práce.

Podle NKÚ by ale prioritou pro ministerstvo mělo být usnadnění přístupu OZP na volný trh práce. Podpora v tomto směru ale byla minimální. Nepodařilo se také snížit „podíl uchazečů o práci se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných“.

V Peci pod Sněžkou se učí lyžovat hendikepovaní. Za týden se to naučí každý, říká vedoucí kurzu

Číst článek

Ministerstvo práce a sociálních věcí podle NKÚ nemá žádné konkrétní ani měřitelné cíle pro zaměstnávání OZP. Tuto chybu vytkl kontrolní úřad ministerstvu už v roce 2010. Při tvorbě svých koncepcí ministerstvo vychází z informací od Českého statistického úřadu. Jenže ten svá šetření provádí s odstupem šesti let. Ministerstvu tak chybí aktuální údaje.

Firmy nedodržují ani náhradní plnění

Největší část investované částky tvoří příspěvek pro zaměstnavatele, u kterých pracuje více než polovina lidí se zdravotním postižením. „V kontrolovaném období to bylo téměř 21,5 miliardy korun,“ píše NKÚ ve své zprávě. Ministerstvo tak podporuje hlavně vznik zaměstnavatelů, kteří se specializují na zaměstnávání OZP.

„Jedním z hlavních cílů politiky zaměstnanosti ale je vyšší integrace lidí s postižením do majoritní společnosti, a tedy jejich přístup na volný trh práce,“ stojí ve zprávě. Podpora zaměstnávání OZP na volném trhu práce ale klesla. Ministerstvo na ni dalo jen 903 milionů korun. Podle NKÚ navíc ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce dostatečně nekontrolují oblast zaměstnávání OZP.

NKÚ také kontrolovalo dodržování takzvaného náhradního plnění. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci musí zaměstnávat alespoň čtyři procenta OZP. Pokud tak neučiní, mohou jako náhradu kupovat zboží nebo služby od zaměstnavatelů s více než 50 procenty OZP. Náhradní plnění tak pomáhá najít odbyt pro zboží vyrobené lidi se zdravotním postižením a zároveň udržet jejich pracovní místa.

„NKÚ zkontroloval 21 zaměstnavatelů z chráněného trhu práce a zjistil, že jen 42 procent z nich prodávalo výhradně vlastní výrobky a služby. Ostatní se spíše zabývali zprostředkováním prodeje výrobků a služeb jiných dodavatelů, kteří už ovšem OZP nezaměstnávali,“ píše kontrolní úřad. V takovém případě neslouží náhradní plnění svému účelu.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme