Průmyslové zóny v Česku mají být výstavními areály, kde se usadí tuzemské a zahraniční firmy. Stát do jejich výstavby už investoval miliardy korun, aby na trh nalákal hlavně velké společnosti ze zahraničí. Ne ve všech případech se ale daří firmy v areálech udržet. Příkladem mohou být zóny na Žatecku a v Holešově.

Tento článek je více než rok starý.

3:45 9. ledna 2013 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na Žatecku odešel po pěti letech ze zóny obří Panasonic, který ke konci loňského prosince propustil 590 lidí.

V Holešově na Zlínsku zase naopak stále na velké firmy čekají. Koncem srpna tam na 300 hektarech průmyslové půdy vyčnívala jen jedna výrobní hala firmy Pokart. Společnost osaměle stála na kraji zóny a její zaměstnanci doufali, že v areálu nezůstanou sami.

„Zatím nám to nevadí. Samozřejmě žádné nové kontakty v rámci zóny nejsou, protože jsme tady sami, ale naplnilo to očekávání hlavně v tom, že jsme byli schopni rozšířit svoje portfolio výrobků,“ říkal tehdy obchodní ředitel Zdeněk Marušák.

Ani po půl roce se ale situace v Holešově nezměnila a zóna nadále loví firmy, které by se tu usídlily. Zlínský kraj budoval Holešov jako chloubu regionu, sídlit v něm měla i automobilka Hyundai. Plány ale přibrzdila ekonomická krize. A v případě nedávných záměrů výrobce pneumatik Mitas i protesty ekologů.

„Rozhodla se, že vzdá boj s větrnými mlýny, přesto všechno je tohle drobná komplikace v investici a vyžaduje větší trpělivost,“ vysvětloval výkonný ředitel zóny Jakub Černoch.

Byl to blesk z čistého nebe, říká žena o konci žateckého Panasoniku. O práci přišla už potřetí

Číst článek

Krize změnila mnohým firmám investiční plány. Podle Ondřeje Votruby, ředitele divize investic v CzechInvestu, je proto potřeba měnit i funkce jednotlivých průmyslových zón.

„Od té doby, to už je čtyři roky, se poměrně zásadně změnila struktura projektů, které máme. Takže jestliže před tím to byly tyto obrovské, tak teď to je mnoho menších projektů. A protože české zóny byly dělány pro velké klienty, tak už jsou postavené, už to nejde zahrnout bagry. Měníme to tak, aby majitel zóny měl možnost zóny rozdělit třeba na menší části a dát tam menší investory,“ vysvětluje Votruba.

Dodává však, že i přes výkyvy v ekonomice měly miliardové investice do průmyslových zón v Česku smysl.

„Často investoři spěchají, vědí třeba, že prodají x aut nebo strojů, a potřebují je co nejrychleji. Veškeré povolovací procesy, stavba továrny a tak dále trvají nějaký čas, a pokud před tím zóna aspoň není připravena, tak automaticky škrtají Českou republiku ze seznamu zemí, kam by mohli jít. Takže podpora zón byla nevyhnutelná."

Stát finančně podporuje průmyslové zóny už patnáct let. Podpořil vznik 103 zón. Osm z nich je velkých strategických, kam míří velké firmy.

Petra Benešová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít