Stát kontroloval nelegální práci. Inspektoři rozdali pokuty za 140 milionů

Přes 140 milionů korun loni vybrali inspektoři na pokutách za nelegální zaměstnávání. Ukazují to aktuální statistiky. Načerno byly jen za loňský rok zaměstnány zhruba 2 tisíce lidí, z toho čtvrtina cizinců. Jde hlavně o Ukrajince, Vietnamce či přistěhovalce z Moldávie. Za nelegální zaměstnávání hrozí hříšníkům až milionové pokuty. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce v kontrolách ještě přitvrdit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dělník, řemeslník, práce, stavba (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Inspektoři se mimo jiné zaměřili i na odhalování takzvaného švarcsystému, kdy lidé pro firmu odvádějí běžnou práci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé.

„Zejména se jedná o případy, kdy na výrobních linkách na pomocných pracích pracují osoby samostatně výdělečně činné, přestože vedle nich pracují zaměstnanci s pracovní smlouvou. Takové případy postihujeme,“ říká náměstek Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.

Přehrát

00:00 / 00:00

Inspektoři udělili za práci načerno pokuty za víc než 140 milionů. Téma pro Zuzanu Švejdovou a Markétu Chaloupskou

Právě na sociálním a zdravotním pojištění přichází stát kvůli švarcystému o 40 miliard korun ročně. Vláda proto už v minulém roce avizovala, že chce v kontrolách přitvrdit.

Ministerstvo práce se aktuálně zaměří hlavně na ty případy švarcsystému, kde by byla pro člověka výhodnější pracovní smlouva, ale zaměstnavatel mu jí nechce dát.

„Příkladem je manuální práce, která už ze své podstaty nemá charakter podnikatelské činnosti. Naopak nechceme postihovat ty obory, kde se dá lehce podnikat. Jedná se třeba o finanční poradce nebo obchodní zástupce,“ říká mluvčí ministerstva Petr Habáň.

Odhalené případy nelegálně zaměstnávaných v roce 2014 | Foto: Český rozhlas

Podle Karla Havlíčka z Asociace malých a středních podniků by měl stát kontrolovat spíš velké poradenské firmy. Ne dělníky, kteří mají často problém práci sehnat.

„Jestli chceme někde začít s kontrolou švarcsystému, tak prosím ne u těch nejmenších firem, ale začněme u velkých poradenských firem, kde pracují na švarcsystém mnozí pracovníci středního stavu, ale i vyšší manažeři.“

Švarcsystém se označuje podle podnikatele Miroslava Švarce, který s tímto způsobem podnikání v roce 1990 začal. Počátkem 90. let patřil tento způsob zaměstnávání k velmi rozšířeným a nebyl v rozporu se zákony. Od roku 1994 byl výslovně zakázán zákonem o zaměstnanosti. Při vzniku nového zákoníku práce v roce 2006 byl tento paragraf zrušen, nicméně byl švarcsystém stále státní správou považován za jeden ze způsobů daňových úniků. Po novele zákoníku práce účinné od 1. ledna 2012 byl opět výslovně zakázán.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD loni v létě řekla, že švarcsystém považuje za velký problém ekonomiky. K tlaku se tehdy připojil i ministr financí Andrej Babiš z ANO. Na druhé straně ale stát přiznává, že odhalit švarcsystém není jednoduché.

„Je třeba říci, že kontrola švarcsystému je velmi problematická. Pokud nedostaneme informaci přímo od lidí, tak je velmi obtížné takovou věc kontrolovat,“ říká mluvčí Petr Habáň.

Od loňského roku také platí novela zákona o zaměstnanosti a živnostenského zákona. Zákonem byla výrazně snížena minimální pokuta za nelegální zaměstnávání, a to z 250 tisíc na 50 tisíc korun.

Její výše byla v minulosti kritizována třeba Ústavním soudem. Soudcům vadilo, že pro některé menší firmy byla tato částka likvidační. A úřady navíc nemohly přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu.

Markéta Chaloupská, Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru