Stát podpoří nájemní bydlení, rozdělí 300 milionů korun
Ministerstvo pro místní rozvoj letos uvolní 300 milionů korun na nízkoúročené úvěry podporující výstavbu nájemních bytů. Příjemcem podpory mohou být obce, firmy, ale také bytová družstva. Cílem je zpřístupnit bydlení ekonomicky slabším lidem, kteří si jej vlastními silami nemohou dovolit.
S podporou výstavby nájemních bytů začal stát už v loňském roce, když přijal státní koncepci bydlení do roku 2020, ve které definuje své priority. Podpora nájemního bydlení je jednou z nich. Nakonec byl ale vloni schválen jediný úvěr za 10 milionů korun, údajně kvůli příliš přísně nastaveným podmínkám. Letos by se měly podmínky změnit.
„Aby tento typ podpory splnil svůj účel, kterým je pomoc občanům se středními a nižšími příjmy, je třeba začít především u měsíční splátky,“ říká předseda České společnosti pro rozvoj bydlení Ivan Přikryl. Podle něj lze sociálně zaměřenou výstavbu realizovat za částku zhruba 25 tisíc korun na metr čtvereční.
„Při 30leté splatnosti a dvouprocentním úvěru se tak dostaneme na splátku činže 3000 korun za měsíc, se službami to bude čtyři až pět tisíc. To je přece něco jiného než 10 tisíc a více, co se platí ve velkých městech,“ srovnává Přikryl.
Ředitel Státního fondu rozvoje bydlení Jiří Koliba a předseda České společnosti pro rozvoj bydlení Ivan Přikryl byli hosty pořadu Ozvěny dne Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu
Podle ředitele Státního fondu rozvoje bydlení Jiřího Koliby není 300 milionů korun konečná částka, kterou by stát svou podporu nájemního bydlení ukončoval.
„Je to částka, kterou máme na letošek v rozpočtu, budeme samozřejmě jednat o dalším navýšení,“ vysvětluje Koliba, který počítá, že s aktuální sumou zvládne fond obsloužit účastníky jednoho až dvou kol takzvaných výzev, v nichž se mohou hlásit se svými projekty.
Ty bude hodnotit nezávislá skupina odborníků. Nejprve vybere projekty, které splňují formální i věcné požadavky, a z nich následně takové, jež nejlépe splňují zadaná kritéria.
Mohou vzniknout až stovky bytů
Pokud by se opravdu podařilo dodržet výstavbu v rozmezí 25 tisíc korun na metr čtvereční, stačilo by 300 milionů korun na realizaci desítek až stovek bytů. Ty jsou podle nařízení vlády určeny dvěma konkrétním cílovým skupinám.
První jsou „ekonomicky handicapované“ osoby, tedy ti, kdo jsou ve špatné sociální situaci třeba kvůli vysokému věku. „Do druhé skupiny spadají ti takzvaně normální lidé, kteří vydělávají, ale nejsou natolik ekonomicky silní, aby si mohli bydlení zajistit sami,“ říká Jiří Koliba.
Nabídku státní podpory pro výstavbu nájemních bytů může využít kdokoli: fyzické i právnické osoby i družstva. Česká společnost pro rozvoj bydlení upozorňuje i na další modely, které by mohly doplňovat ten stávající. Jedním z nich je sociálně zaměřené bytové družstvo, druhým takzvaná bytová asociace.
Jak nezadlužit veřejný sektor
„Tento model vznikl v 70. letech ve Velké Británii, kdy byl veřejný sektor značně předlužený. Do dneška tam takto postavili asi 1,7 milionu bytů,“ vysvětluje Ivan Přikryl. Obec jakožto jakýsi garant bytové situace v určité lokalitě může založit bytovou asociaci, což je právnická osoba. Je pak jediným zakladatelem, ovšem úvěr na výstavbu, a to i komerční, si bere přímo bytová asociace. Veřejný sektor se tedy nezadlužuje.
Ivan Přikryl příznivý postoj státu k podpoře nájemního bydlení chválí. „Koncepci bytové politiky předcházela podrobná analýza od nezávislých subjektů. Po roce 1990 se u nás struktura vlastnického bydlení hodně změnila. Družstva převáděla byty do osobního vlastnictví, obce se jich také zbavovaly. Segment sociálního bydlení na trhu příliš nedominuje, a tak je jeho podpora rozhodně krok správným směrem.“
